Zaujala mne diskuse pod oznámením o změně vlastníka Abíčka, tedy jen některá její čast a zároveň mě zaujala diskuse pod některými mými blogy. Z toho důvodu píši tento blog.
Zaujala mne diskuse pod oznámením o změně vlastníka Abíčka, tedy jen některá její čast a zároveň mě zaujala diskuse pod některými mými blogy. Z toho důvodu píši tento blog.
Některé komentáře vyjadřovaly jistou pochybnost o schopnosti a samostatnosti nových vlastníků portálu ABClinuxu. Údajně jsou mladí a Luboš ještě studuje. Což o to z mládí. Mládí je nemoc, které ze se většina lidí velmi rychle uzdraví. Jinak podnikání v téhle oblasti asi vyžaduje jistou míru odvahy a drzosti. Dále mě zaujaly požadavky, na sdělování obchodních ujednání, vlastnickou strukturu, případně finanční náklady. Což si myslím, že ze strany tázajících se je většinou bud mladická nezralost a nezkušenost. Nebo určitá naivita daná představou, že ABClinuxu je komunitní vlastnictví a majitelé jsou jen správci povinni se zodpovídat komunitě zájemců o Linux.
Od začátku svého působení zde, mi bylo jasné, že jde sice o zajímavý projekt sloužící veřejnosti, ale rozhodně se nejedná o charitativní podnik, mající za úkol podpořit Linux jako takový. Majitel zakladatel měl jednoduše ideu, že onen portál, když už ho nebude přímo živit, bude alespoň schopný se financovat, plus malý zisk. jak říkám ač nekuřák. „Na cigára.” Vím že jsem kdysi dávno četl, že pan Literák abíčko prodal, protože ho dotoval ze svého. Neznám podmínky prodeje, neznám zaměstnaneckou strukturu, která zde vládla do odchodu Literáka ze Stickfishu. Neznám je a jsou mi celkem lhostejné. Abíčko není moje, abych se staral nadmíru. Doufám, že pan Literák na tom příliš neprodělal. Stejně tak doufám, že noví majitelé nebudou prodělávat. To by tomuto portálu ublížilo ze všeho nejvíc.
Mnozí lidé si představují kapitalismus jako velké peníze točené velkými společnostmi. Což asi tak je. Já mám představu, že kapitalismus je kapitalismem, (z toho důvodu i úspěšným společenským uspořádáním) právě proto, že i malí vlastníci, točící malé peníze mají možnost točit ty malé peníze. . Jednoduše si vydělají na sebe, nemají zaměstnavatele, pouze zákazníka. Nemaje ekonomické vzdělání, používám selský rozum a selské počty. Mám za to, že nejdůležitější v kapitalismu mimo prodeje potencionálnímu zákazníkovi, jsou náklady na činnost. Pakliže náklady jsou nižší příjem, pak je podnikatel zřejmě úspěšný kapitalista. Rozmnožuje kapitál. Jde-li to bez úvěru, nemá-li dluhy, a po odečtení a zdanění má čistý zisk, pak se jedná o úspěch. Má-li takových malých činností několik a stačí příjmy pokrýt své osobní náklady a ještě dát stranou, investovat, pak osobně takového malého kapitalismu budu považovat za úspěšného.
Mám klienta, který podniká v oblasti stavebnictví. Dělá rozpočtáře, jeho jediný náklad byl notebook a program pro jeho práci, na kterém zpracovává rozpočty pro jednotlivé zákazníky. Zdá se mi, že nouzí netrpí a podle jeho vyjádření veškerý kapitál má v hlavě. Což se mi zdá jako velmi důležitý faktor. Konečně informace jsou slušným druhem obchodu. Pracuje pro několik firem najednou, stejně jako má několik privátních klientů. Stejně podobně pracují třeba účetní. Někteří programátoři. Vydavatele knih a další. Lidé, kteří mají jistou strukturu spolupracovníků na volné noze, kteří poskytují jednorázové služby. Korektoři, grafici, tiskaři. Takových povolání je mnoho a jestli mohou fungovat na volné noze, pak jedině díky tomu, že existuje tržní hospodářství. Plus ten kapitalismus.
Sám patřím k těm, kteří externě raději spolupracují s nějakou institucí jako je třeba ČT, než být jejím zaměstnancem. Mnohem raději bych spolupracoval s PL jako externí spolupracovník, než jako zaměstnanec. Byly doby, kdy jsem byl rád, že tam pracuji jako zaměstnanec, protože jsem měl pocit jistoty. Dnes mě už ta zaměstnanecká jistota nepřijde zas tak skvělá,ale zůstávám zatím na malý úvazek, protože pořád má ta spolupráce smysl. Pro mne má smysl. Nikoliv ovšem ten finanční.
Zřejmě asi už došlo mnohým, že nejsem příznivcem lidí, kteří si dělají „starosti” s tím, kdo koupil abíčko a za jakých podmínek. Jestli je mladý, starý, bohatý či chudý. Sám za sebe jsem rád, že ho někdo koupil, že ho někdo chce provozovat a někdo chce na něm vydělat. Spíše bych se znepokojil, kdyby to měl být dobročinný projekt, závislý na libovůli jednotlivců, zda přispějí, či nikoliv. Taková činnost funguje do určité chvíle.
Mám zkušenosti právě s takovou organizací, závislou na dobrovolnosti a zjistil jsem, že pokud skončí zapálený, motivovaný zakladatel, jen málokdy se pokračuje dále. V případě o kterém hovořím se dále nepokračovalo. Chyběl obchodní duch dobrovolníků, který byl nutný. Lidé na které zakladatel spoléhal, raději šli svou cestou, než aby třeli bídu s nouzí, jen proto, že by měli pocit jakési prospěšnosti. Když onu organizaci totiž chtěli dva převzít privátně, tak shromáždění tomu zabránilo. Pak se rozpadla. Je docela možné, že i s privátní činnosti na komerčním základě by mnozí další profitovali. Třeba tím, že by se scházeli, věděli o sobě, nebyli sami. Ale to nezjistíme, protože tamější komunita měla strach o ideje a nepřála si komerční pokračování. A zakladatel si ji také přál nekomerční.
Ti dva, co ji chtěli převzít a nepřevzali, odešli a uchytili se ve světě a žijí si svůj podnikatelský život. Co vím, tak pomáhají jednomu z nás, který je starý, nemocný a nepohyblivý. Přispívají mu finančně, občas za ním z přátelství zajdou. Zdá se mi takové jednání docela dobré. Napřed vydělali, pak pomáhali. Já i oni jsme přesvědčeni, že udržet ji tak, jak si přálo shromáždění nebylo možné. Aby se organizace udržela, měla by obrovské náklady, které by musel někdo hradit. Třeba stát nebo obec, nebo soukromník. Spolykala by obrovské náklady a možná by efekt nebyl takový jaký je dnes, kdy ti lidé vydělávají a podporují z přátelství potřebné mezi sebou. Nevydělávají těžké miliony, ale přesto mají na podporu těch potřebných.
I tohle je možné v „kapitalismu malých peněz.” Třeba abíčko najde nějakou cestu jak podpořit někoho nadaného, možná jen jednoho, možná najde cestu jak vytvořit efektivní kurs vzdělávání v Linuxu. Pro zájemce začátečníky. Finančně dostupný, a neprodělečný. Kurs, kde budou za peníze učit lidé zapáleni pro věc. Pro potřebné zájemce. Lépe jednou ukázat, jak dvakrát vysvětlit. Protože jak říká Písmo: „Hoden jest dělník mzdy své.” Někoho něco naučit za peníze není nic zlého. On zaplatí a získá dovednost, která mu umožní rozvoj osobnosti. Nechci tu dávat rady. Vlastníci mají svého rozumu dost a přijdou na to co mají nebo nemají dělat. Ale jak už jsem řekl, jsem rád, že ho někdo koupil. Někdo kdo má zájem aby abíčko pokračovalo a aby vydělávalo. Věřím, že z toho budou těžit všichni. Majitelé i komunita.