Tak se světem a médii nese kampaň presidentská, hysterie kolem amnestie presidenta republiky.
Tak se světem a médii nese kampaň presidentská, hysterie kolem amnestie presidenta republiky. Padají silná slova zmanipulovaných lidí, kteří nechápou, že veškeré kampaně naprosto neprospívají jejich duševnímu zdraví, a já si znovu čtu „Černá labuť” od pana Taleba, a společně s panem Hájkem a s panem Talebem, leč už dlouho před nimi a nezávisle na obou, ale v souladu s oběma, si myslím, že naprosto nejlepší je. Vzdělávat se, nečíst blogy, tedy ne moc, nečíst noviny, neposlouchat televizi, číst dobré knihy, dívat se na dobré filmy, projít se, zacvičit si, koupit si rukavice na trénování při bušení do pytle, věnovat se FreeBSD, nebo Linuxu a slečnám. Tomu já říkám život zcela naplněný. Jsem rád, že nejsem sám, kdo si tohle myslí.
Chudáci ti, co podléhají médiím, kteří opakují každou větu, co si přečtou ve svém oblíbeném tisku a slyší a vidí své oblíbené komentátory, co hází špínu do všech světových stran, jen ty vidle na kydání hnoje jim chybí. Leč stačí jim jejích ústa, aby co slovo, to kupka hnoje. Na televizi se tedy nedívám, noviny nečtu, stačí mi jen co si tak prolétnu nějaké servery, pokud možno zahraniční. Nakonec, čtu ve třech jazycích, takže číst mám co. Blogy, když vidím nadpis „amnestie,” nebo, „presidentská kampaň” ani nečtu. Škoda času. Času, který mohu věnovat lepší zábavě. Starám se o své zdraví a příliš mnoho médií by mu rozhodně neprospívalo.
Zkusil jsem si upgradovat FreeBSD 9.0 na FreeBSD 9.1 vyšel mi ten upgrade zcela skvěle. Jsem spokojený. Za tenhle blog dostanu karmu malo, možná žádnou, ale i tak jsem rád, když píši, že si vybavuji ty příjemné pocity z těch viděných filmů a přečtených knih, které jsem si v poslední době opatřil. Takže jsem si opatři mimo „Smrt v sametu.” I předchozí knihu pana Hájka, „Smrt ve středu.” Nemohu říci, že bych s ním ve všem souhlasil, dokonce s ním i v mnohém nesouhlasím, ale tak už to bývá, to že s někým nesouhlasím a že má jiný názor, ještě neznamená, že takového člověka považuji za nepřítele, zloducha, vyvrhele lidstva, případně že bych mu toužil vypálit barák a vyvraždit rodinu, jak se podobné sliby a vyhrůžky různým lidem, veřejně činným občas v internetových diskusích objevují.
Takoví diskutéři by snad neměli ani diskutovat, ale spíše být izolování, protože jsou nebezpeční sobě samým a druhým. Jo, tihle chudáci se cíleně udržují v napětí, nenávisti a nakonec ublíží sobě samým. Jak říká stará moudrost. „Budete-li myslete dobře, stanete se nebem, budete-li myslet zle, stanete se peklem.” Stanou se peklem sobě samým. Nakonec, chtějí-li peklo, nechť si ho užijí. Jo, je to peklo s někým nesouhlasit, vidět v něm lotra, co patří do pekla, minimálně podle některých na kříž. Inu vášně planou, nejnižší pudy vládnou a bolševická nátura se u mnohých projevuje. Je známo, že nejvíc se lidé ukazují v zátěžových situacích. Tam se vše ukáže a nic se neokecá a někteří to ještě napíší na veřejnost a podepíší se pod to. Zřejmě se domnívají, že svým postojem ukáží lásku a moudrost a soucit s bližním.
Presidenta Havla jsem nijak neobdivoval, ale říkal jsem si a říkám si, že pokud už jsme o něm nic neříkal, když byl živý, nemá smysl se jím zabývat, když je mrtvý. Stejně tak presidenta Klause. Dlouho jsem ho nemusel, ledacos jsem od něj nevzal, s některými jeho postoji souhlasím, s některými ne. Na životě a zdraví mě jeho názory a chování neohrožuje, stejně jako neohrožuje nikoho z nás. Jestli dělal chyby, tak jsou jeho, musí s nimi žít on, jestli dělal dobré věci, jsou jeho, žije z nich on. Já musím žít se svými chybami, jen já, nikdo jiný a kecy, že na mé chyby někdo doplácí, mě nijak netrápí, Ono se to nakonec vždycky nějak srovná. Já zas doplácím na chyby druhých, ovšem, říkám si. „Zatím žiju.”
Jak už jsem říkal. S komunisty se nekamarádím,a domu si je nezvu, stejně jako si nezvu domu lidi, u kterých bych se musel bát, že mě bez váhání okradou. Nebo jinak poškodí. U komunistů je ta možnost značně velká. Bohužel jejich konání v minulosti mě nijak nepřesvědčilo, že by se sebeméně zlepšili. Takže si je držím na distanc. Pokud se nějaký komunista kaje ze svých hříchů, tak mu jako křesťan pochopitelně odpustím, to se má, protože nikdo nejsme bez viny, ale jen když se kaje. Pak s ním třeba budu i kamarádit.
Těm, co mi vykládají, jak jsme se měli dobře, jaká byla láce a svoboda a demokracie za jejich vlády, těm odpovídám, že si ještě dost pamatuji a bolševické lži, tvrzení a názory na dobu od roku 1948 – 1989 s nimi nesdílím. Co se dnešních časů týče, už jsem s eměl v životě hůře, než dnes a pamatuji si horší časy než jsou dnes. Ale jak už jsem říkal. Kdo se chce udržovat v pekle a chce peklo bolševismu, tak ať si přečte Dantovo Peklo. Ta věta …zanechte vší naděje, kdo vstupujete. je přesná a odpovídající. Ale jo, byli jsme mladí, slunce svítilo, tráva byla zelená a holky povolný. Ale to skutečně nebyla zásluha bolševiků.