Význam slov

Čtu si rád blogy. Občas na iDnes, občas na aktualne.cz, či jinde. Blogy
ukazují zhruba, co si lidé myslí, čím žijí, nebo, což je také důležité, co
je zas až tolik nezajímá.

Hodně je zajímá politika. Není divu, rádi se vyjadřují k současnému
dění, chtějí mít slovo a různí elitáři, z toho mají docela kopřivku. Neboť
si ti pisatelé píší a myslí jinak, než by si rádi ti „znalci”
přáli.

Ovšem, ne jen politikou je živ blogger, I nepolitické, neřády světa
vezdejšího netepoucí, jsou mnohdy velmi poučné. Kde si rád počtu. Kupodivu,
většinou nejsou ani moc čtené, ani nemají velkou karmu. Lidé radějí
nadávají, než se poučí. Tedy mnozí, ne všichni. Nadáváním si uleví, u
poučných se musí přemýšlet.

Je zvláštní, jak někdy slova mění význam. Třeba slovo kmotr a karma.
Být kmotr, byla vždy čest. Jsem několikanásobný kmotr. Kmotr se zavazoval,
že se o svého kmotřence bude starat, především v duchovní oblasti, někdy
tomu bylo i v té materiální oblasti. Byl to závazek, který většina kmotrů a
kmotřenek, pociťovala jako hodně důležitou záležitost. Pro sebe. Vnímaly onu
žádost rodičů, jako ocenění jejich kvalit a lidské zralosti

Dnes, se z toho slova stalo, hlavně v naší zemi, hanlivé pojmenování, díky
románu Maria Puzziho, „Kmotr.” Jakoby kmotři byli jen mezi
zločinci a mafiány. A oni to byli a jsou většinou skutečně úctyhodní lidé.
KMOTR Lidé, kteří chtějí
být dobrými průvodci a pomocníky těm, kterých se dobrovolně ujali, jako
jejich opatrovníci a průvodci životem.

Stejně tak slovo karma. Poprvé jsem se s ním setkal v souvislosti s
východním náboženství. S buddhismem a hinduismem. A také s v souvislosti s
plynový průtokovým ohřívačem. Jaký jsme měli třeba u nás doma. V hinduismu,
slovo karma znamená: „Koncept příčiny a následku,” v buddhismu
zase etický přírodní zákon. V té souvislosti jsme se seznámil s karmanovým
zákonem, na který se odvolává třeba Karma Jóga. Neboli, jak se překládá:
Jóga skutků.

Máš právo pouze na činy
činy plodů, nesmějí být pro tebe
pohnutkou.
Avšak neulpívej ani na nečinnosti.

Říká jeden z překladů Bhagavadgíty. Ten, co jsem četl první, když jsem
ho objevil v městské knihovně v Děčíně, v polovině osmdesátých let minulého
století. Dále karmanový zákon říká, že naše skutky se k nám vracejí.
Všechny. Dobré i zlé. Tím pádem, když vidím, že mám zvýšit karmu, nekomu z
pisatelů, pak vlastně si říkám, že mám dát někomu, či dostat od někoho
pochvalu. Ale ve východních náboženstvích je touhou člověka být mimo karmu.
Dosáhnout nirvány, vyvanutí, být mimo kolo zákona.

Představy buddhistů z Vinohrad, o karmě, kolu zákona, reinkarnaci jsou
skutečně mnohdy komické. Ale ony jsou komické představy i o tom, co je
křesťanství, jeho smyslu a poslání. Hlavně v komentářích. Je někdy tristní
ty představy, nejen poslouchat, ale i číst. Lidé operují s termíny, o
kterých ani matně netuší, co vlastně znamenají. Většinu z nich ani
nenapadne, co ty termíny znamenají.

Přečetl jsem docela dost literatury o buddhismu, podobně jako o Józe,
tedy různých druhů Jógy, neb není jen jedna. A rozhodně bych se nechtěl
pouštět do teoretických výkladů. Musím říci, že většina pojmů, se kterými
mnozí operují, jsou vysoce zavádějící a mylné.

Vznešený odpověděl: „Vpravdě, ani na tomto světě, ani na onom
nehrozí zkáza člověku, kterého máš na mysli, neboť kdo koná dobro, synu
Prthy, není nikdy ztracen. Člověk, jenž žil životem spravedlivým, avšak
neovládl svou mysl, narodí se znovu v domě krásy, dobra, lesku a čistoty.
Bhagavadgíta

Mnozí hlubinní pátrači v minulých životech si představují, že byli tím,
či oním. Kdyby si přečetli trochu buddhistických textů, nebo hinduistických,
asi by se zdráhali hlásat některé zkazky o svých minulých životech. Zrodit
se jako znovu člověk, znamená dost dobrých skutků v předchozím životě. Při
hodně zlých skutcích, se vůbec jako člověk zrodit nemusí. Tohle v kostce
říkají ty texty.

Tak jsem od dvou slov: „Kmotr a karma” dostal k reinkarnaci
a Bhagavadgítě. Ještě jedna taková má oblíbená část z tohoto eposu.

Jedná s ovládnutou myslí i smysly, nedá se zaslepit nadějí ani oslnit
bohatstvím. Koná jen pro nezbytné životní potřeby, a tak neplodí v tomto
světě zlo. Takový člověk, ač rád pracuje, netouží po zisku. Je nedotčen
protiklady dobra a zla, je nespoután závistí a je klidný ve zdaru i nezdaru.
Takový člověk je opravdu svobodný!

Jak je vidět, mají slova různý význam, pro různé lidi. Rád si čtu v
knihách, které mají co říci i po tisících letech. Nejsme chytřejší než naši
předkové. I když máme mobily, počítače a létáme do vesmíru. Nakonec
zjistíme, ač se nám to líbí, nebo nelíbí, že Boží mlýny melou a karmanový
zákon platí. Pro každého. Jo jo.