Probudilo mě svítání. Svítání, protože mám dovolenou, nic a nikam
Probudilo mě svítání. Svítání, protože mám dovolenou, nic a nikam
dnes nemusím, venku mráz jak V Rusku. Což mi v pohodlí panelákové
kobky, jak mému bytu říkali vtipálci na jednom webu, nijak
nevadí. Topení zatím funguje.
Ležel jsem a hlavou mi zněl verš klasika:
Franz Gontier se svou Helou kdyby věděl,
jak slaďounce se v pohodlíčku žije…
Jo, pohodlíčko, vyhřátá postel, a k tomu jako bych slyšel tátův
hlas. Vylez už z toho pelechu a táhni něco dělat. Tak jsem
na tátův hlas nedal, nevylez jsem hned,ale až se zcela
rozednilo. Vylezl, začal cvičit a přemýšlet o tom, že má nejstarší
dcera mi oznámila, že se bude vdávat, pozvala mne na svatbu, což
je od ní hezké, akorát jsem si říkal, že Dominikovi jsou už čtyři
roky a vlastně Petra s Romanem se po těch letech vracejí k
normálu.
Jo, já vím, že mnoho lidí řekne: …na lásku papír
nepotřebuji. Jasně, že na lásku papír není nutný. On není
nutný na mnohé jiné věci. Ale přeci jen. Mám-li papír, tak s
papírem je i větší odpovědnost, závazek a slib. Jistě, jsou mnozí,
co mají pocit, že sliby se dodržovat nemusí a slibem
nezarmoutíš. Také patřím mezi ty, co kdysi měli pocit, že slib je
sice slib, ale zas na nedodržení slibů, hlavně těch manželských se
neumírá, rozvod je sice nepříjemná záležitost, ale když si ti lidé
nemají, co říci, mají jít jinam za štěstím.
Už ty chyby, tedy ty mé vlastní, přebolely. Akorát, že jsem nějak
nezměnil mínění a vlastní zkušenost mě dodnes učí. Lepší méně skvělí
rodiče, ale oba, než jen jeden. Nebo nedej dobrý Bože střídavá
péče. Pro tu jsem jen v tom případě, že děti zůstanou na místě a
rodiče se stěhují každý týden, nebo měsíc s ruksakem ze svých bytů k
dětem. Nikoliv obráceně.
Tak mi má nejstarší dcera udělala radost, že se bude vdávat, že
Domík bude manželský a bude mít tátu a mámu, co chtějí na sebe vzít
ten závazek. Snad jim to odhodlání vydrží. Vlastně si uvědomuji, že
i jedni mí další známí se hodlají vzít, když už mají dvě děti. No,
zdá se, že zavál, alespoň částečně, zdravý rozum. O děti se mají
starat rodiče. Nikoliv „velkorysý” sociální stát.
Vždy, když slyším, jak to mají matky samoživitelky těžké, říkám
si. „Proč si to tak těžké dělají? Pokud chlap nechlastá,
nefetuje a neprohrává peníze, všechno ostatní se dá řešit.”
Ale asi jsem zatím naivní. Nakonec, pak pouze potvrzují, že nemyslí
až tak úporně, tedy pokud vůbec některé myslí, protože by jim muselo
dojít, že mít dítě a být sama, to už se šance na lepší život značně
snižují. Vlastně nedbají zcela na hlas evoluce. Nebo Boží
zákony.
Hrdá matka samoživitelka má hrdost a většinou pak už toho všeho
dalšího málo. Ano, teď to vypadá, že jsem proti ženám. Jo, asi jako
když vedu monolog k těm znuděných hochům na ranní komunitě, když jim
vykládám, tedy ne často, jak jejich dosavadní způsob života je pro
ně nevýhodný. Oni přikyvují hlavou, tedy někteří. Někteří mě mají
zcela na háku, podobně jako mnohé ženy, co jsou přesvědčeny, že ony
nikoho s takovými názory, jako mám já, poslouchat nebudou. Ale na to
jsem zvyklý. Sem tam, mne někdo vyslechne a dá na mne.
Takže ženy, co se zbaví chlapa, co jim poskytuje zázemí, protože
ony mají ty vyšší cíle. Ty ženy pak třou většinou bídu z nouzí. Už
nejsou tak hrdé, jako kdysi na začátku a žádají pomoc ostatní
spoluobčany. Ti jsou ze zákona solidární. Dokud na solidaritu v
tomto směru nebyl zákon, byly dámy mnohem opatrnější. No nic. I v
tomhle ohledu se občas ozve z ženské strany rozumný hlas. Jako třeba
dr.Kolářová.
Ale na druhou stranu, je pořád padesát procent těch, co se
nerozvádějí, co mají jasno v tom, že rodina je rodina, což neznamená
potíž, ale rozumné lidské uspořádání, co má svou hodnotu a
výhodu. Bez ohledu, jestli je to evoluční, nebo Boží uspořádání. Mě
vždycky mrazí, když si vzpomenu na ono biblické:
opustí muž otce a matku a připojí se k ženě a budou jedno tělo
a jedna duše.
Myslím, že tohle platí, co svět světem stojí a pokud se na to
nedbá, pak nastává malér. Ale většina malérů se nakonec dá
napravit, jak mě věk a zkušenosti poučily. Jo jo.
12 komentářů
který na ně neměl čas kvůli
který na ně neměl čas kvůli střídání partnerek
Žeby závist. Inu i to je možné. Pořád jen s jednou. Stejné jako mít pořád rajskou k obědu. 🙂
Nebo sedět na jednom místě a nikam se nedostat. Ze strachu. 🙂
Pocházím z kompletní rodiny,
Pocházím z kompletní rodiny, sám mám dobře fungující rodinu s dětmi a stále první manželství.
Vážně, z tak dobré rodiny a takový mindrák z cizích chyb? 🙂 Tomu snad ani není možné: Najděte si terapeuta a pokuste se s ním probrat z jakého důvodu máte takové potíže s cizími chybami. A neschopností druhým jejich chyby odpustit. Ještě když s jejich chybami nemusíte ani žít. 🙂
Prostě nevěřím, že by na to mohly zapomenout nebo odpustit.
Jinak, čemu věříte a čemu nevěříte, není důležité. Ani pro mne, ani pro moje dcery.
23:57 Pocházím z kompletní
23:57 Pocházím z kompletní rodiny, sám mám dobře fungující rodinu s dětmi a stále první manželství.
Spíš mne zaujalo, jak dovedete filozovat na toto téma, přičemž vaše vlastní 4 děti musely prožít dětství bez vlastního otce, který na ně neměl čas kvůli střídání partnerek. Prostě nevěřím, že by na to mohly zapomenout nebo odpustit.
snad to můžou říct i všechny
snad to můžou říct i všechny děti, kterých se to týkalo, a které neměly život v kompletní rodině.
Zeptejte se svých dětí, třeba už vám odpustily, nebo, už jste odpustil svým rodičům, že vás nevychovali v kompletní rodině?
Chyby vás přebolely, snad to
Chyby vás přebolely, snad to můžou říct i všechny děti, kterých se to týkalo, a které neměly život v kompletní rodině.
Oni nezůstanou spolu, budou
Oni nezůstanou spolu, budou na střídačku docházet. Aby si něco užili. Ti rodiče. Hezky na týden opustí novou milenku, milence a hajdy za dětmi. 🙂
:-)) To je hodně radikální.
:-)) To je hodně radikální. Určitě by to uvítali hoteliéři a pro bohatší realitní makléři. A pokud by to bylo uzákoněno, stoprocentně by klesla rozvodovost, protože vyřešit vlastnictví k bytu či domu, kde budou bydlet děti ve stridavé péči, s tím ze oba rodiče si budou muset sehnat vlastní bydlení, by bylo jistě zábavné. Jde pak o to, jak budou děti snášet vztah rodičů, kteří BUDOU MUSET zůstat spolu. Jihan.
Nejpohodlnější stanovisko k
Nejpohodlnější stanovisko k rodičovství zaujal stát. Stát si může nabrat hotové děti z Ruska, Ukrajiny, Asie, Afriky… Že nevědí, do čeho jdou? Jejich chyba. Zatím se to nepozná a ve funkcích to stávající stačí pohodlně doklepat. Jo jo.
Děti zůstanou v bytě, kde
Děti zůstanou v bytě, kde bydlely s rodiči a rodiče za nimi docházejí, když tolik po té střídavé péči touží. Děti mají mít jeden domov.
Jistě, pohodlným rodičům vyhovuje ledacos. Někdy si jen potřebují uspokojit své potřeby, bez ohledu na potřeby dětí.
Nebo nedej dobrý Bože
Nebo nedej dobrý Bože střídavá
péče. Pro tu jsem jen v tom případě, že děti zůstanou na místě a
rodiče se stěhují každý týden, nebo měsíc s ruksakem ze svých bytů k
dětem. Nikoliv obráceně……. Tomu nerozumim. Asi by dítě muselo mit vlastní byt, a to by se mnoha neuplnym rodinám prodrazilo… Vypadá to zajímavě, ale asi by to nefungovalo. Pokud bydlí rodiče v blízkém okruhu, tak asi nic lepšího, nez stridava pece není. Samozrejme to předpokládá vzájemnou solidaritu rodičů ve prospěch dítěte:-))) Jihan.
Jo, asi jako
když vedu
Jo, asi jako
když vedu monolog k těm znuděných hochům na ranní komunitě…. Ahoj Jane. Touhle větou jsi mi připomněl moje období před devíti lety na 35ce… Ze začátku jsem si v mé ještě pomatené hlavě přál, aby jsi se převrátil na komunitě na záda z té žídle co ses na ní u zdi houpal…Tvoje projevy se mi zdály samolibé a nepříjemné a nezajímavé, slovo asertivita jsem si pletl s úslužností…pak jsem nějak prozřel, začal k tobě chodit na skupinu, řídil jsme se Tvými zkušenostmi a radami a dodnes Ti jsem za to vděčný. Co k tomu ještě říci… asi jen Tvoje Jo jo. Jinak se střídavou péčí jsem měl ty nejlepší zkušenostit. Bydleli jsme od sebe v Praze 20 min autem, dcera měla pokojíček a věci u mne i u manželky a bylo to pro všechny velmi dobré.
Zdraví Václav
Mám už taky něco za sebou,
Mám už taky něco za sebou, spokojené manželství a prima děti. Něco se za ty roky zlepšilo (na mateřskou může i chlap), nicméně dcerám budu po zkušenostech (kdyby se mě ptaly :-)) radit, mít dětí míň. Byla velká zrada od státu přestat najednou uznávat mateřství v počítání na důchod (lidi to předem nevěděli – nemohli se radši věnovat kariéře). Tím vůbec neříkám, že má člověk děti kvůli penězům, fakt ne, ale je to teď nedobře nastaveno BOHUŽEL.