Komentátor Forum24 Jan Jandourek vyjádřil ve svém příspěvku
přesvědčení, že jsme všichni vláčeni bahnem, ať chceme, či
nechce. Týká se onen komentář diskuse pátera Halíka a pana
Žantovského.
Cituji Jandourkův komentář: Stálo to za to? Zbytečná otázka,
protože se to stalo. Nejhůř dopadnou ti, co se nebudou chtít
přiklonit na žádnou stranu, protože si vyslouží palbu, která není
příjemná, mírně řečeno.
Přiznám se, že mám rád Jandourkovy texty, je mi v mnoha
záležitostech blízký, ale nemyslím si, že jsem vláčen bahnem, kvůli
jednomu divadlu. Ono divadlo je mi zcela ukradené. Nestojím na žádné
straně. Nemám na tu kauzu žádný názor. Přečetl jsem si kolem toho
docela dost, abych usoudil, že se k té věci samotné nemusím
vyjadřovat.
Ono se nemusím vyjadřovat totiž k ničemu,nemusím se zajímat o
nic, o co se zajímají ti druzí. Nemusím se zajímat ani o Ortel, ani
o Bangu. Přečetl jsem si některé jejich texty a usoudil, jsem, že
nemusím ztrácet čas ani s jedním. Stejně jako neztrácím čas s texty
většiny blogerů, kteří píší politické agitky.
Jedna z manipulací, hojně používaných médií, už za bolševika, a které umím poměrně
slušně čelit, je manipulace typu: „Kdo nejde s námi, jde proti
nám.” V případě Ortelu, divadelní hry: „Naše násilí,
vaše násilí.” České televize, soukromého média TV Barrandov a
dalších, klidně říkám. „ Nejsem proti vám, nejsem s
vámi, neb mě nijak nezajímáte. Neberu vás vážně, nepobuřují
mě názory toho či onoho, dokud nezjistím, že se z mého hlediska
stojí za to, o ně zajímat.
Za totáče se ona manipulace používala pod názvem:
„Angažovanost.” Do kádrových pracovních posudků se psalo
o míře angažovanosti k socialistickému zřízení. Ať v pozitivním
směru, či negativní. Dnes podobně některé firmy posuzují míru
loajality k firmě. Za nejvyšší míra loajality se považuje ochota být
kdykoliv k dispozici. Vlastně dobrovolně se uvázat v otrocký vztah,
kdy je všechno, co se firmy týče, důležitější, než osobní život
člověka.
Vlastně: „Když nejsi zcela s námi, jsi proti nám.”
Pokud nebereš všechno, co ti Halík, Žantovský, Ortel, Banga, firma, kterou
svou prací živíš, stejně jako živíš ty, co hlásají své pravdy. Živíš je tím,
že si jejich pravdy koupíš, když je nabízejí. Jsi v rámci jimi
sdělovaných pravd:
Nácek, fašoun, zrádce národa atd, atd.
Takovému chování se
říká: „Manipulace za pomoci
hodnocení.” Manipulanti tohoto typu se staví do role soudců.
Soudců správného postoje, názoru, mínění, co je a co není umění.
Nemám žádnou povinnost se zabývat názory těchto a ještě mnohých
dalších lidí. Dokonce mohu jejich soudy o tom, co je správné,
ctnostné, vznešené a jedinečné, zcela ignorovat. Nechám je, ať se
jimi, kdo chce zabývá, polemizuje s nimi, hledá pravdu, protože
jejich pravda, je mi šumafuk. Nemusím se s nimi brodit v blátě
polemik a hájit správný názor.
Nemusím vůbec žádný názor vyslovit. A dokonce mohu mít názor,
který sděluji jen, komu chci, kde chci a kdy chci. Trvalo mi nějaký
čas, než jsem si tohle své právo uvědomil. I když, už je tomu
drahně let. Politici operují počty těch, kteří je volili. Jenže
zapomínají sledovat, ty, co je nevolili. Zatím je v téhle zemi více
těch, kteří, ať se to tyká kohokoliv, kteří nevolili libovolnou
stranu, hnutí, než těch, co volili jednotlivé strany.
Stejně tak je více těch, co je nezajímá Halík, Banga, Žantovský,
či kdokoliv další, kdo nečte Spurného, Neposlouchá Soukupa, či
nesleduje presidenta. A zajímá je vlastní život, vlastní štěstí,
štěstí jejich rodin, či jinak blízkých lidí. Dokonce mají na to
zcela zákonné právo. Podle Ústavy této země.
A jestli něco propásnou? Otázka, zda je to tak důležité, jak si
oni manipulanti myslí a nebo dávají všem kolem sebe, najevo. Pokud
někdo dává najevo, že ví lépe, než já, co v životě potřebuji, dává
mi najevo, že mě nepovažuje za svéprávného. A to si v životě nemusím
dát líbit. Třeba tím, že ho škrtnu ze seznamu, pro mne důležitých
lidí. Jo jo.
To ostatní mi řekne kádrovák
a napíše to do mejch papírů,
s pořádkem jsem ostatně na štíru,
tak aby každej věděl jakej jsem
Prej hraju po večerech rockenrol a máma bývá místní dáma
tím pádem nemám tvrdou kázeň a řvávám prý jak blázen
a náš dům na svejch schůzích na programu prý mě má,