Určitě jste si všimli nového vzhledu stránek. Doufám, že se vám
budou líbit a dobře používat. Já sám se učím je používat a ještě
nejsou zdaleka plně funkční. Doufám, že se je podaří, v co nejkratší
době dát do plného provozu.
Jsem rád, že píši blogy týkající se vztahu. většinou se v nich
zabývám svými dávnými láskami. I když jak říkají někteří zenoví
mistři, co bylo před minutou je dávno. Vlastně mají pravdu. Minulý
okamžik je minulý okamžik a nikdy se nevrátí.
Stejně tak je minulá láska minulostí a už se nevrátí. Jak říká
klasik:… zanechte zbytečného díla, je pátrat po nich marnou hrou,
jen vůně refrénu nám zbyla, ach, kdeže loňské sněhy jsou? Ale z
lásek minulých se člověk může poučit, pokud se poučí, může použit tu
verzi, kterou si pamatuje pro druhé lidi.
Přišla dnes dáma, která se domnívala, že blog, který jsem uveřejnil
nedávno je o ni. Pobavil jsem se. Dámu jsem nikdy neviděl a až pak
jsem zjistil, že má poměr s jedním mým klientem. Musel jsem ji
uklidnit, že lidské osudy, jak je tak dlouhodobě sleduji mají podobný
průběh. Podobný, nerovná se stejný, ale mnohé se ve zkratce zdá být
podobným a někdy mi lidé rozhořčeně píší, že jsem psal o nich,
jejich známých a přitom byl o někom, koho vůbec neznali.
Není lehké být publikujícím terapeutem závislých. Na celém tom
dnešním sezení mě neudivilo, když mi líčila chování svého
partnera. Ano, vůbec jsem se nedivil, že je i přes dlouhou dobu
abstinence přecitlivělý. Přecitlivělost a to značná, bývá potíží ve
vztahu s abstinujícími závislými. Bud značně přecitlivělí, nebo
druhý extrém, velmi bezcitní. Terapie se pokouší dostat oba extrémy
do středu.
Inu drogy mění lidský charakter a povahu. Občas dost značně. A pak
samotná terapie, i přes poměrně dlouhou dobu nestačí vše dostat do
zcela normálu. Ne vždy, jen občas, ale i s takovými potížemi se
počítá. Trvá dost dlouho, než se vše upraví do snesitelné
formy. Navíc bývá velkou potíží, když si začnou klienti, kteří
absolvují dlouhodobou terapii hrát na domácí terapeuty a své
partnery začnou „patřičně vychovávat.” V takovém vztahu,
pak občas skřípe co může.
Vůbec se nedivím u dlouhodobě pijících politiků, že se chovají,
způsobem, který většinu běžné populace udivuje. Většina z nich pije,
protože potřebují unést skutečnost, že v politice nebývají přátelé,
ale jen účelové koalice, že mocenský boj trvá neustále, že jsou ti
lidé politickými protivníky neustále sledováni a jsou sledovány
jejich slabiny, které se pokouší politická konkurence nelítostně
využít. Všechno co slouží k oslabení protivníka, je dobré a
využitelné.
Z toho důvodu jsem po dvou letech učinkování v politické funkci
skončil. nechtěl jsem žít v neustálém ohrožení a nechtěl jsem se
naučit chovat jako psychopat. Za to mi ta funkce nestála a nesnažil
jsem se ji vykonávat jak se ode mne čekalo. Našel jsem si povolání,
kde jsem bez nějakého zvláštního hierarchického postavení, nikoho
svou pozicí neohrožuji a mohu dělat, co uznám za vhodné a být
prospěšný lidem, kteří mne potřebují pro tu dobu, než se dostanou do
onoho středu, do té rovnováhy, která jim umožní se vrátit mezi
lidi.
Povídali jsme si s klientkou o tom, že člověk může se naučit
rozumět druhému člověku, může se ohradit, když chování partnera,
partnerky překročí únosnou mez. Pak opravdu stačí říci:
„Tohle, co říkáš a děláš mi vadí. Možná sděluješ svou pravdu,
ale já se nechci zabývat tvými pravdami, ale chci mít vztah, ve
kterém mi bude dobře.” Sdělované osobní pravdy vztahu nijak
neprospívají.
Sdělované pravdy vedou jen k nikdy nekončícím sporům, kde se hraje
hra na vítězství a jeden druhého se pravdami snaží převychovat k
obrazu svému. Pak je to nikdy nekončící hádka, kde se dělají v těch
hádkách přestávky, aby se nabrala síla k hádce další, kde jeden
druhého pokusí udolat. Ve vztahu a politice hrozí jedno
nebezpečí. Pokud si umanu, že budu ty druhé poučovat, vychovávat,
dávat najevo svou převahu, pak zjistím, že ti druzí začnou se chovat
stejným způsobem. Až do úplného zničení toho druhého. Nebo se zničí
všichni společně.
To ostatně sledujeme v přímém přenosu. „Úspěšná
koalice,” má tendenci se sama zničit ve sporech, kde se lže,
podvádí, používají se podpásové prostředky a ve výsledku tratí
všichni. Pravda, nijak mě netrápí, že se ta koalice sama
zničí. Nakonec, třeba volič pochopí, že slušný člověk, nijak
extrémně nevystupující, může být z dlouhodobého hlediska výhodnější
zaměstnanec voličů, než tvrdý lídr, který buď všechno smete, nebo je
sám smeten. Konec konců, nejlepší bojovníci nejsou ti nejtvrdší, ale
ti, co jsou jako voda.
Voda pronikne do každého volného místa, udeříte li do ní, škodu
neuděláte. Úder pronikne a stopu nezanechá. Můžete ji postavit hráz,
ale i za tou hrází voda neztrácí sílu a váhu. Dobře řízená slouží,
špatně použita zničí. Většinou i toho, kdo s tou silou vody neumí
zacházet. Kapka vody skálu prorazí. Jo jo.