Spustil jsem FreeBSD 8, jako správný amatérský uživatel unixoidních systémů, jak pravil uživatel nick osvc1 na portálu ABCLinuxu a hodlám bez uzardění plkat další své hovadiny.
Spustil jsem FreeBSD 8, jako správný amatérský uživatel unixoidních systémů, jak pravil uživatel nick osvc1 na portálu ABCLinuxu a hodlám bez uzardění plkat další své hovadiny. Jak pravil tentýž uživatel. Pochopitelně abych se zařadil do proudu, píši v textovém editoru VIM. Vyrozuměl jsem z onoho sdělení, že jako bývalý plavec, skoro šedesátiletý chhlap, bych se měl skromně krčit v koutku a tiše sledovat moudra onoho uživatele a jemu podobných.
Možná měl, ale jak už jsem celoživotně takový oprsklý, mám prostě na spoustu věcí svoje názory. Jako na příklad na politickou korektnost, levicovou politiku, výchovu dětí, terapii závislosti, operační systémy. Dokonce mám-li si vybrat, tak pro promítání filmů, sledování televize, rádia, grafiku a další, používám iMac, případně Macbook, k tomu iPhone, to všechno jsou sice drahé přístroje proti PC, nebo běžnému mobilu,ale to mě zas tolik netrápí. Své peníze čas od času rád investuji do jistého luxusu. Samozřejmě, protože používám tyhle přístroje a málo se zajímám o hladovějící děti v Africe a jinde, jsem z toho důvodu fašista a nelida.
Pc používám jen na experimenty a občasné psaní těchto blogů. Vyhovuje mi vysoce komerční systém Mac OS X Leopard Snow, protože jej pro běžného uživatele považuji za nejpropracovanější a nejstabilnější a vyhovuje mi na něm, že se na něm dám používat spousta GNU aplikací, které jsem zvyklý používat z jiných unixových systémů, nebo linuxových dister. Jednoduše preferuji svoje názory, dopouštím se rád svých omylů a jdu si svými cestami.
Chápu, že někteří vševědi, vidí ve schopnosti se uživit, postarat se, prosadit se, jistou míru fašismu, jak jsem se dozvěděl z některých komentářů. Co si to vlastně dovoluji, být nezávislý na sociálních dávkách a rozumu socanů? Pochopitelně, stále ještě mnozí moji evropští spoluobčané se cítí jako příslušníci bílé rasy vinni hladem lidí v Africe, hledají všechny možné i nemožné důvody, proč se udržovat v pocitu viny, ale to jim nehodlám brát. Nechť si jej užijí. Stejně jako ať si užijí své politické korektnosti, do které tedy mají asi tak daleko jako je daleko odsud na Nový Zéland. To jest, kolem 23 000 Km. Zatím od politicky korektních a jiných humanistických bloudů, se domnívám, že muslimské a jiné menšiny, především přistěhovalců z Afriky bude velmi těžké pokud vůbec možné integrovat do zdejší kultury. Ale mohu se mýlit. Jednotlivce ano, skupiny těžko.
Nějak zastávám pořád názor, že bílý kolonialismus uchránil většinu černošského obyvatelstva v Africe od arabského otrokářství. Dokonce i od amerického otrokářství. Imperialistická Royal Navy v devatenáctém století zatrhla otrokářským lodím převoz otroků po moři, koloniální státy jako Británie, Francie na moři i na zemi. Jasně, bylo tam spousta nehezkého, ale koloniální mocnosti udržely pořádek, zabránily, aby se mezi sebou v rovníkové Africe jednotlivé kmeny vyvraždily, případně snědly. Životní úroveň byla rozhodně vyšší, než před jejich příchodem a nižší po jejich odchodu. Segregace pochopitelně byla vysoká, životní úroveň i politické postavení nižží než u bělošských kolonizátorů. Stejně jako je rozdíl mezi bílou většinou a romskou menšinou, třeba v České republice a jinde v Evropě. Například. Ale výhody kolonialismu z dlouhodobého hlediska převážily jak se zdá negativa. To je jeden z mých názorů. Kdo chce fakta, jistě si je najde. Číst zde zřejmě umí každý.
Další z mých amatérských názorů, mimo odbornou sociologii je ten, že třeba sice náklady na bydlení byly nižší v průměru za totáče, ale vybavenost z hlediska sociálního byla na velmi podstatně nižší úrovni než je dnes. Docela si ji pamatuji. Tedy z ekonomického hlediska, logicky náklady stoupají. Kdo zažil komunál jako já, pamatuje, že to co měl komunál poskytovat v rámci nájmu, zajišťovali zásadně meloucháři. Za peníza,e jak se módně říká „keš.” Nezdaněné peníze. Šedá ekonomika se tomu říká, myslím. Stálo to docela dost. Kdo neví, co byl komunál, zeptá se starších.
Obávám se že sociologové typu pana Kellera nějak nechápou, že sociální stát se vyčerpal z jediného důvodu. Jednoduše není možné zvyšovat všem životní úroveň do nekonečna a nebude to možné, ani kdyby se odebraly majetky těm, co je nestačí spotřebovat, jak pan Keller se zmiňuje ve svých přednáškách. (On to sice neříká přímo, ale čouhá to z toho. Konečně co se dá od bývalého komunisty čekat?) Majetky se odeberou, nikdo nebude produkovat tu nadhodnotu. Nebude produkovat ze zákona, jak už to bylo a dříve nebo později se ony zdroje vyčerpají. Majetky se odeberou, všichni zchudnou. To není pravicová rétorika, jen historická zkušenost. Zatím ve všech zemích, kde se tak dělo, se odebranými majetky celková chudoba prohloubila.
Tudy zřejmě cesta nevede. Takže asi je docela dobré se bavit o tom, kudy cesta vede? Neboli jak ten chleba, co se na něj vydělává v potu tváře zvětšit? Aby bylo chleba dost pro všechny. Ne nadbytek, ale dost. To je i můj terapeutický přístup. Bavme se o tom, ne jak jsme se do průseru dostali, ale o tom, že teď v něm jsme a teď se z něj musíme dostat. Sofistikované kecy ani v terapii nikoho nedostaly z průseru. Kdo tomu nevěří, když to říkám já, pak stačí, pokud si přečte „Existenciální psychoterapie” Od Irvina Yaloma, nebo něco z jeho knížek. Napsal jich docela dost a všechny jsou čtivé a všechny mají vysokou odbornou úroveň. Literárně je na úrovni Freuda, odborně je podstatně výš. Yalom je asi o třicet let napřed před všemi neopsychoanalytiky. Patří mezi tři nejvlivnější psychoterapeuty současnosti.
Ještě k té polemice, jestli se dá srovnávat něco s něčím. Třeba subjektivní názor Jílka s Kellerem a jemu podobnými. Já se nesrovnávám. Nejsem sociolog, jsem jen podle svého mínění člověk, který musel celý život tvrdě pracovat, pokud byl úspěšný, tak jen díky tomu, že se našlo docela dost lidí, kteří si jeho práci, jeho služby byli ochotni koupit. Úspěšný bez politické podpory.
Neřídím se jen selským rozumem, někdy intuicí, někdy se spolehnu na instinkt a někdy necchám rozhodnout náhodu. Bez „objektivních fakt.” Také občas jen počítám a občas si něco přečtu i jiného, než je pan Keller a další jemu podobní. Třeba od Lee Smolina „Potíže s fyzikou.” Ten má také problém. Exaktní věda a on vidí tu fyziku jinak než někteří jiní fyzici. Stejně jako skeptický ekolog Bjorn Lomborg. Bohu díky, že se tak děje. Představa, že by se zase smělz jen ty správné a nevyvratitelné názory je docela děsivá.
Dočetl jsem se kdesi na internetu , že kapitalista je ten, co utratí méně než vydělá a ušetřený rozdíl investuje. Což se mi docela líbí. Jako se mi líbí názory pana Smolíka a částečně Martina Tesaře, jinak přezdívkou xkesh. Ne se vším co říká souhlasím, ale on a několik dalších vyjadřuje nesouhlas přijatelným způsobem. Některé jeho úvahy stojí za přečtení. I když je, jak říká Egon Bondy „marxist levý.”
Já tu vyjadřuji subjektivní názory, které mi může kdokoliv vyvracet, nesouhlasit s nimi, usvědčit mě z omylu. Pokud to svede. Jako usvědčuje Smolin některé své kolegy, dokonce si troufne tvrdit o takovém velikánovi fyziky jako je Einstein, že od jisté doby byl vědecky sterilní a kvantovou teorii nepochopil. Nu což, každý má své slabé stránky. Ti co mě považují za fašouna a člověka neschopného se poučit a dávají v diskusi najevo, že budou anonymní, aby je náhodou něco nemilého nepostihlo, ty považuji jen za čisté pitomce i kdyby měli IQ 170. Takže chlapci nadávejte, neargumentujte, a já se jen pobavím. Smajlík to vyřeší. :-). Jen houšť budete sami před sebou větší. Asi jako pětiletý kluci, co dráždí pitbula za třímetrovým plotem. Konec plkání. 🙂
Nikdo o mě neví, že jsem marxist levý.
Egon Bondy