Rozhodl jsem se, že trochu posílím tělo. Koupil jsem si k tomu dvě
Rozhodl jsem se, že trochu posílím tělo. Koupil jsem si k tomu dvě
knihy, které se zabývají cvičením s vlastní vahou. Ta první se jmenuje:
„Nahý válečník.” Od Pavla Tsatsoulina, bývalého instruktora
speciálních jednotek Ruska, neboli Specnaz. Ta druhá „Trénink
vězně.” Od Paul Coach Wade. Údajně vězně, který ve vězení během
dvaceti let, které strávil v nejhorších amerických věznicích díky posilování
s vlastní vahou docílil úžasné kondice a síly a díky tomu obstál v boji o
přežití.
Obě knihy jsou podrobně rozebírající krok za krokem cvičení, tak aby
systematicky a bez poškození mohl každý, kdo se rozhodne, zlepšit svou
kondici. „Nahý bojovník,” se zabývá dvěma cviky. Klik na jedné
ruce a dřep na jedné noze. Trénink „vězně,” šesti základními
cviky. Ale obě se krásně doplňují, autoři se pravděpodobně znají a vyznávají
stejné principy. Takže mám zase na nějaký čas zábavu. Nejde o velké svaly,
ale spíše o sílu, která je základem všeho. I zdraví. Silný člověk, bývá
zdravý člověk a sebevědomý člověk.
Což mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. Stále se snažím udržet si
kondici, díky tomu se mi lépe pracuje, díky výkonu, který jsem schopen
podat, se i má sociální situace udržuje na přijatelné úrovni. Včetně
psychické stability. Nejde o veliké svaly, protože velké svaly nijak
nezaručují velkou sílu. Ale jde o stav tělesné a duševní rovnováhy. Jógové
techniky a práce s vlastní vahou se nevylučují. Naopak. V dobách, kdy jsem
fyzicky pracoval a byla to práce s občasnou velkou námahou, jsem se díky
jógovým technikám udržel na podstatně menší opotřebovanosti, než většina
mých vrstevníků.
Takže si zkouším několikrát denně nacvičit sílu za pomoci cviků,
které zvládám, nikam se nehrnu, uvidíme, jak to půjde. Zatím se zdá,
že dřív nebo později opět udělám hluboký dřep na jedné noze, zvaný
„pistole” a klik na jedné ruce. Díky tomu zcela určitě
zesílím. Dám sem odkaz pro zájemce. Myslím, že koupit tyhle knihy, nejsou vyhozené peníze. Nahý
bojovník a druhá, Trénink
vězně.
Pokud tomu cvičení někdo obětuje malou část svého času, v
každém případě se k němu čas strávený cvičením vrátí. Nakonec vidím na
sobě, že se opravdu zlepšuji, pokud jdu podle návodů těch knih.
Jak už to bývá, dlouho jsem jen tak laškoval s posilováním, ale
teď mě skutečně popadla chuť si trochu zlepšit fyzickou kondici,
učit se něco nového, využít jak TRX, kettebell, které jsem jen tak
občas použil, dám tomu všemu trochu času a budu se držet systému a
uvidíme, jestli to jsou jen sliby autorů, nebo realita, na kterou
se muž v mém věku může spolehnout.
Před rokem jsem začal s bosým chozením, po roce se dá říci, že
ti, které jsem četl, jak knižně, tak na internetu, slibovali – splnilo
se. Kolena mne bolí podstatně méně, zdravotní stav, pokud se
nezlepšil, minimálně zůstal stejný, ale subjektivně se cítím
lépe. Takže už být bosý není experiment, ale běžná záležitost mého
denního života.
Dostal jsem, co jsem od toho očekával, doufám, že cvičení s
vlastní vahou, mi poskytne to, co od toho čekám. Větší sílu, lepší
pohyblivost a větší fyzickou vytrvalost. Mohu se smířit s tím, že
jsem starý a už nic nebude, jak bylo, nebo mohu se pokusit třeba o
malé, ale zásadní zlepšení. Což pro mnohé lidi je těžko
přijatelné. Oni žijí v představě: Vše, nebo nic. Čímž se z
mého hlediska o mnohé připravují, protože malé zlepšení v
dlouhodobém horizontu je mnohem a mnohem lepší, než nic. Nebo
postupné zhoršení.
Jak zpívají Golden Kids Časy se mění a muž musí být připraven jak to jen jde. Nikdo jeho
přípravu na změněné časy za něj na sebe nevezme. Jen on sám a nikdo
jiný. Jeho kondice, jeho zdraví a jeho život, jsou jeho jobem. Kdo
není připraven, ten bude mít těžký život.