Advent mám rád. Jsou lidé, co si stěžují na brzké stmívání, krátký
Advent mám rád. Jsou lidé, co si stěžují na brzké stmívání, krátký
den, ale já se docela rád nechám unášet, tou náladou, kdy se blíží
slunovrat, den se ještě pořád zkracuje a slunce jen tak vykoukne a
pak zase zapadne.
Zažil jsem advent na Novém Zélandu, kde jsem Vánoce strávil v
buši. U naprosto čisté řeky, na místě asi půl kilometru od silnice,
kde stejně za den projelo tak asi pět aut za den. Žádný velký
provoz. Den se prodlužoval a od Slunovratu zase zkracoval. Přesto mi
nepřišlo ty tři týdny, co jsem byl v té době na Novém Zélandu, že by
to mělo být jinak. Prostě jsem si zvykl.
Teď mi přijde samozřejmé, že je mráz, dny jsou krátké, Vánoce se
blíží. Nemám s Vánocemi žádný problém. Vánoce jsou Vánoce, rozhodně
neznamenají pro mne žádný frmol, vlastně nikdy jsem se nedal
stáhnout do toho nákupního šílenství, úklidu a rádoby Vánoční
pohody, kdy je všechno jak má být.
Jak zpívá Naďa Valová v písni „Všechno je jak má
být.” k čemu je moře plné soli, ve větru v cestě mezi poli, číhá
zas láska a ta bolí, těžko dát na pocit… Jo, taková vánoční
láska, ta skutečně bolí, mnozí sedřeni, aby dokázali, jak ty druhé
milují. Nijak jim to nerozmlouvám, pro ně je to zřejmě
důležité.
Já na Vánocích miluji tu vůni, ten čas klidu, rozjímání, se kterým
ten advent v Evropě pro mne spojený. Ticho, tma, občas mráz,
adventní věnce, svíčky. Tak mne napadá že by se k tomu hodil verš
Boba Dylana z jeho „Ještě není tma.” I modlitba mi
zní jen jako vítr ve vlasech, ještě není tma, ale stmívá se…
Jinak anglicky „Not yet dark.”
Mám tuhle písničku rád, jak v češtině, kde ji zpívá jak Robert
Křesťan, nebo Pavel Bobek a nemohu se rozhodnout, kdo ji z těch dvou
zpívá lépe. Pochopitelně Bob Dylan, je Bob Dylan. Takže ji mám rád i
anglicky.
Jak si tak libuji na adventem, dostávám zprávy. Dobré i
špatně. Ozývají se lidé, kteří mi oznamují, že už tolik a tolik let
abstinují, že se jim vede dobře, případně, že by chtěli chodit do
skupiny. A ti další, že jim umřel někdo blízký. Budou mít smutné
Vánoce. Jo život má své radosti a trápení a s radostmi i utrpením si
nevybírá.
Snědl jsem lečo, půjdu se natáhnout a trochu, přes skupinou, co
mám odpoledne a večer, promyslet, jak to v životě vlastně je. Jo
jo.