Četl jsem, že Čunek je prasák, protože sahá na ženský. Říkala to o něm prý nějaká dáma ze zastupitelství a chtěla ho za to zavřít.Jo holt jsem asi taky prasák, taky rád sahám na ženský.
Četl jsem, že Čunek je prasák, protože sahá na ženský. Říkala to o něm prý nějaká dáma ze zastupitelství a chtěla ho za to zavřít.Jo holt jsem asi taky prasák, taky rád sahám na ženský. Sem už takovej. Inu, některým to dělá i dobře. Ale všiml jsem si, že méně dobře, nebo vůbec ne dobře ono mužské sahání na ženský, tedy sledování jak jiní sahají na jiné, nedělá dobře těm ženským na které sahá málokdo a nebo nikdo. Nevím jestli na tu dámu, co to o Čunkovi vykřikovala někdo sahá, ale zřetelně a nahlas říká že je to prasáctví. Já vím, sexuální harašení.
Abych byl přesný. Samozřejmě nesouhlasím s tím, že by měl někdo zneužívat moc a postavení k tomu aby osahával své podřízené. Jenže takové obecné soudy: „Jsi prasák protože se ti líbí ženské a rád si na ně sáhneš,” patří do Ameriky. Tam už je prasáctví, když ženě podáte ruku a nebo ji otevřete dveře. Vidět mě včera jak se líbám na uvítání své nové knihy v Městské knihovně s některými svými čtenářkami a nebo fanynkami, to by asi z její strany byl mazec. Jana mi při odchodu musela stírat rtěnky. Na skupině, kam jsem se po té „velkolepé akci” musel odebrat, by se divili, kde že jsem co dělal?
Akce to byla hezká, celkem distingovaná, nikdo se neopil, protože se nalívala voda, bylo by asi blbý při propagaci a uvítání knihy o zvládnutí závislosti a spoluzávislosti, aby se nalévalo šampaňské. Hosté to vydrželi a mě to vyhovovalo, protože jsem měl žízeň a potřeboval jsme se zavodnit. Přišli kamarádi, a dokonce Pavel Ždárský, starosta z Prahy 19, co byl hlavní sponzor knihy a zároveň , ještě s krásnou patronkou knihy Jitkou Dragounovou. Moc milá dáma. Řeči nebyly dlouhé a lidí přišlo dost. Především mých známých a kamarádů. Jana mazaně vymyslela celou akci do foyer knihovny za celého provozu, což bylo živé. Co mě potěšilo, že přišel pan náměstek primátora Blažek. Loni jsem pro něj dělal nějaké věci kolem hazardních her a tak usoudil, že udělá dobře, když mě podpoří dnes. Takže mu děkuji.
Neodolal jsem a vyprávěl jsem historku o tom jak mi Pavel Ždárský dával peníze na knížku. Sponzor jak vyšitý z americký knížky. Říkám mu. „Pavle rád bych vydal knížku o spoluzávislosti. Jsem chudý terapeut a neznámý autor. Potřebuju sponzora. Sežeň mi nějakého. Kouká na mě a cituji. „Kolik potřebuješ?” Říkám: „Základ je padesát tisíc.” Odpověď. „Vole, já ti je dám, přijd za mnou zítra do kanceláře.” Tedy jsem dorazil do Kbel na radnici, sekretářka o mě věděla, uvedla mě. Pavel vytáhl z kapsičky u košile deset pětitisícovek a se slovy, „na žádnej papír nejsem zvědavej, mi je podal. Zbytek jsem sehnal u jiných svých kamarádů, co jsou bohatí a ochotní přispět i na knížky, které napíši.
Žebrat se musí umět. Hlavně u těch správných a ochotných, jako je Martin Vojvoda a nebo doktor Milan Vítek. Pořád jsou lidi, kteří své peníze nedrží jen pro sebe, ale dají i na to co si myslí že je potřebné. Díky těmto lidem si prostě mohu dovolit i napsat a hlavně vydat něco, co považuji za důležité a nutné.
Ovšem co skutečně bylo na celé akci nejpůvabnější. Impozantní patron knihy Pavel žďárský a křehká, krásná magistra Jitka Dragounová. Moc se mi líbili ve dvojici. No a ženy obdivovali šéfa pražské záchranky Zdeňka Schwarze. Prý nejkrásnější chlap na place. Říkal Pavel, že pan šéf záchranky, čas od času ještě vyrazí ze sanitkou aby nevyšel ze cviku.no pak má tedy mé uznání. a co mě potěšilo skutečně, že se kvůli mě obtěžoval nejen pan náměstek Blažek ale i radní pro zdravotnictví pan Milan Pešák. Je nevidomý a přesto přišel. Tak to by asi bylo všechno důležité. Chlebíčky byly dobrý, voda perlila, dámy se usmívaly a nikomu se nic nestalo. Tedy to vlastně byl i úspěch. Kvůli chudému terapeutovi se obtěžovalo docela dost lidí z městské rady. Jo jo, kdyby to tak viděla maminka a tety. Ty by mi daly za to , že jsem nebyl v obleku, ale za zálesáka. Jana ani nic nenamítala. Chudák se nadřela a ani jsme nešli na večeři z její sestrou Alenou.Musel jsem na tu skupinu. A kdo bude chtít vidět víc, podívá se večer na můj web www.janjilek.cz a pokochá se.