Kráčím vestibulem Metra na Můstku, když se ke mě přidá slečna kolem dvaceti pěti let a táže se: „Není vám zima?” Ukazuje na mé bosé nohy. „Není, kdyby byla, obul bych se.”
Kráčím vestibulem Metra na Můstku, když se ke mě přidá slečna kolem dvaceti pěti let a táže se: „Není vám zima?” Ukazuje na mé bosé nohy. „Není, kdyby byla, obul bych se.”
Povídali jsme spolu až na stanici Jiřího z Poděbrad, kam jsem jel k zubaři. Musel jsem ji vysvětlit, že když chce začít, musí začít o něco dřív než v říjnu, kdy se už místy hlásí zima a padá sníh, protože pak to neodstůně.
Stejně to samé v podobném duchu jsem vysvětloval dámě středního věku v čekárně u zubaře, kde se mne na to samé ptala napřed sestra a potom i čekající dáma. Vlastně, šel jsem k zubaři, což není nikdy příjemná záležitost a hezky jsem si povykládal. Ona dáma měla sice zájem, jenže pak zjistila, že by musela vyprázdnit ten regál sahající až do stropu s krásnými botami, co prý má doma. Přišla by prý o radost z nákupu botiček.
Ano, mnohé dámy dávají přednost kráse a radosti, před zdravými nohami. Chápu je.Není na světě jen zdraví. Nakonec, ono je fakt, že většina lidí boty bezproblémově snáší. Navykli a žijí. Konečně, většinu svého života jsem strávil v botách. To že dnes chodím bos, je jen pokus jak si vylepšit stav kolen. Což se mi daří.
Většina lidí, pokud čte nějaké příspěvky kolem zdravotních záležitostí, většinou, (včetně mě) bývá znechucena agresivním tónem, co zdůrazňuje škody na člověku napáchané, tím či oním. Ať se tohle týká stravy, bot, kouření, alkoholu atd. Rozhlédnu-li se kolem, vidím většinu lidí, co žijí podle věrozvěstů nezdravým životním stylem. Podle některých materiálů by se ti lidé vlastně neměli ani narodit, natož dožít průměrného věku.
Nemám rád tyhle katastrofické výzvy, hlásající nápravu a zkaženost konzumního světa. Myslím, že mnozí ti hlasatelé „zdravého způsobu života,” být náboženskými věřícími, by podobně hlásali víru pravou a stejnými argumenty by lidi přiváděli na tu správnou cestu.
V dobách, kdy jsem zjistil, že alkohol, kouření nedělá dobře ani mému zdraví, ani mým vztahům jsem svůj způsob života změnil. Naštěstí jsem nepotřeboval, ani v těch začátcích zas tolik měnit svět kolem sebe. Tedy nějak ze začátku trochu, než jsem zjistil, že mi mé kázání na popularitě nepřidá. tedy nechal jsem toho a pak už se jen staral abych měl, co nejvýhodnější podmínky pro sebe a většinou se vyhýbám místům, kde kořalka teče proudem a kouř stoupá ke stropu a lajny, či psaníčka plná drog lemují stoly.
Ptají se mě lidé, jak se mi žije tímhle způsobem. Říkám jim, že dobře, že chodím tam kam chodí lidé podobného založení jako jsem já. Což těm, co nemají podobný životní styl je divné, že tací lidé existují, protože se domnívají, že všichni žijí jako oni. Což je jejich hluboký omyl, ze kterého je necítím potřebu nijak usilovně vyvádět.Mimo mé profesní zaměření se prostě nijak v nápravě světa neangažuji. Pouze se snažím prospět těm, co o tu změnu stojí. Z mého hlediska napravovat svět, šířit správné názory je nuda, ztráta času a nesmyslný způsob života.
Žiji po svém, občas se ke mě přidá tu slečna, tu americký gentleman, zeptají se mě jak se mi vede, když jsem na ulici bos, nebo jak se mi žije stále střízlivý. Pak jim sdělím, že dobře, mám sice problémy jako mnozí lidé kolem mne, ale nějak je snáším v poměrně lepší kondici, než bych kdy v mládí doufal, že v téhle letech budu. Když se někdo přidá, dobře, když ne, taky dobře. Myslím především na sebe. Takový jsem já! 🙂
Tak tak, na světě je hezky, tedy většinou a trmácet se po ulicích a hlásat ten správný styl a napřimovat cesty, není nic pro mne. Myslím, že nejefektivnější způsob je změnit sebe sama, najít, co mi vyhovuje a pak se třeba někdo přidá. Když ne, klidně s tím, že se mi vede většinou dobře,zůstanu „osamocený.” V tomhle případě mi ale samota nehrozí. Protože lidé kolem mne se necítí nijak provinile a nepatřičně. Někdy se zeptají, někdy ne, jako ona dáma u zubaře, které jsem po chvíli nabídl letáček, co inzeruje že 24.10 v sobotu hrajeme divadlo. Hru „Týpek a Jolana.” Pozval jsem ji. V klidu přijala. Přijde-li, pobaví se, nepřijde-li, pobaví se jinde. Jo jo.