Vorážecí den

Nejsou jen špatné zprávy. Markéta je z nemocnice doma prý je to lepší. Budu se tvářit, že tomu věřim. Druhá dobrá zpráva, že vidím v dáli Alpy. Tak dva tri dny pochodu a jsem v Alpských údolích.

Nejsou jen špatné zprávy. Markéta je z nemocnice doma prý je to lepší. Budu se tvářit, že tomu věřim. Druhá dobrá zpráva, že vidím v dáli Alpy. Tak dva tri dny pochodu a jsem v Alpských údolích. Kdy Pán Buh dá do koce týdne bych mohl být na italských hranicích. To by mi mělo zbýt 250 km. Takže jak to vypadá jsem v polovině. Ve slabší polovině. 400 km mám za sebou, přes 450 až 500 mi zbývá. Podle toho jestli pujdu kratší ale náročnější cestou a nebo delší, ale pohodlnější. Uvidím v Rakousku jak na tom budu.

Dalši dobrá zpráva je, že jsem si koupil tašku, protože ta stará se rozpadala a dělal jsem v ni ostudu. Nová byla laciná, je praktická a docela dobeř vypadá. Dal jdem si dnes odpočinkový den. Snědl jsem tri banány, dvacet deka šunky, šest žemlí, čtyři koblihy. Dal jsem si oběd v hospodě. Večer jsem snědl ovesnou kaši a dve broskve. No a ušel jsem necelých třicet km. Prostě jsem vorážel. Cvrčkové cvrkají, komáři bzucí a já zálezu do pelechu.