Vždy, když mi někdo řekne, že jsem naivní a neznám ekonomiku, vzpomenu si na Henryho Forda, nebo Tomáše Baťu, kteří jsou pro mne vzorem toho, jak podnikat, hospodařit, rozvíjet kapitalismus.
Vždy, když mi někdo řekne, že jsem naivní a neznám ekonomiku, vzpomenu si na Henryho Forda, nebo Tomáše Baťu, kteří jsou pro mne vzorem toho, jak podnikat, hospodařit, rozvíjet kapitalismus. Ano, přečetl jsem si něco od Miese, Hayeka, Friedmana a dalších z rakouské školy, přečetl jsem si pár životopisů a všude jsem zjistil jednu věc. Teoretici byli nepochybně vzdělaní a měli rozhled. Ford, Baťa a jim podobní byli praktici, kteří počítali, většinou uměli takzvané kupecké počty a s tím řídili svá impéria.
Museli mít předvídavost, dar přiměřeně riskovat, umět se správně rozhodnout a nebát se krachu. Stejně jako se nesměli bát odpovědnosti. Museli umět mluvit s lidmi a dokázat je nadchnout pro věc a motivovat. Většina absolventů vysoké školy ekonomické, co znám, tyhle vlastnosti neměla. Ty má pouze jen někdo. A nejsou to vždy psychologové a ekonomové. Nebo učitelé dějepisu.
Většina těch, co úspěšně podnikají nemají ekonomickou školu, ale mají ochotu učit se. Každý den a hlavně ze svých chyb. Podobně jako terapeuti, klempíři, ševci, nebo vojáci. Či lidé v jiných oborech.
Moje kolegyně v terapii Irena, má vysoké školy dvě, jednu ekonomickou a nikdy se na rozdíl ode mne do podnikání nepustila. takových znám víc. Pýcha, že jsou inženýři ekonomové, učitelé dějepisu jim zaslepuje oči. Irena naštěstí není zaslepená, na rozdíl od těch, co zde polemizují a nedají si ani práci přečíst si, co je v komentáři napsáno a už vynášejí soudy. O mém chození bos, znalosti ekonomie, podnikání, či analýz.
Chodit bos, pohybovat se po Praze bez bot, má svou míru odvahy. Znám lidi, kteří by se rádi do něčeho takového pustili, ale řečeno slovy jednoho z nich, „nemám koule na to abych unesl ty pohledy. Nebo poznámky.” Samostatný člověk, musí umět unést i své omyly a chyby. napsat analýzu, experiment, názor, podepsat se pod něj, hájit ho na to musí mít člověk odvahu. Ani jeden z těch diskutujících ji nemá. 🙂
Například měl jsem názor, že Skotsko bude samostatné. :
Jel jsem včera s jedním klientem a dovolil jsem si úvahu, že předpokládám, že Skotsko dosáhne nezávislosti. Klient oponoval. Mýlil jsem se. Jsem rád, že Skotsko zůstane britské, ale omyl mi vadí. Jako každému. Vím jedno. Z omylu se mohu poučit, nebo si dát příště pozor na proroctví.
Většina podnikatelů, živnostníků v podstatě nijak teoretické práce pravicových ekonomů nezná. Vědí, nebo spíš tuší, co je asi pravice, většinou ji volí, protože mají za to, že hájí jejich zájmy. Volil jsem ODS a byl jsem několik let členem této strany. Už nejsem. Také mi vadil přístup lidí, kteří politiku brali jako výtah ke zbohatnutí na účet svých voličů.
Jako mnozí jiní, mám za to, že se napřed musím postarat sám a pokud jsem opravdu na dně a není jiná možnost, pak je možná natáhnout ruku k tomu, aby mě ti druzí pomohli postavit na nohy, když se nemohu sám zvednout. Dřív ne.
Levicoví intelektuálové mají vždy na rozdíl od mne, za to, že musí nastolit štěstí a spravedlnost a pomoci všem, spasit všechny. Mnozí vzdělanci na tohle slyší, jenže nedohlédnou na důsledky takového myšlení a jednání. Na konci všech pokusů o jednolité štěstí a spásu v levicovém podáání, bývají hory mrtvol. A zničené země.
Z ODS jsem odešel před volbami. Už jsem nechtěl být členem strany, která slibovala a pak podvedla živnostníky dalšími daněmi. Zaplatila za svou nevěrohodnost a dnes má potíže. Stát se nevěrohodným, vždy sebou nese potíže.
Na to nemusím být ani terapeut, ani politolog, ani ekonom, to mi řekne obyčejný selský rozum. Podobě jako selský rozum řekl Baťovi, nebo Fordovi, že k lidem je nutné se chovat slušně, slušně jim platit a pak jim nebudou utíkat ti, kteří dělají zisk. To není pravicová dětská nemoc, či naivita, to je jen obyčejná lidská zkušenost.
Ti lidé, jako Saint-Simon, Baťa, Ford byli sociálnější, než všichni socialisté dohromady. Chtěli prosperovat a pochopili, že pokud chtějí oni prosperovat, musí s nimi se mít dobře i ti, kteří pro ně pracují. Tohle jim velel rozum, ne jako socialistům, kteří chtějí všechno přerozdělit a zavést tím všeobecnou chudobu, místo všeobecného blahobytu.
Na tomhle principu spolupráce stojí konservativní politika. Schopní mají víc, méně schopní mají méně, ale nikdo neumírá hlady, protože všem je dána příležitost a šance.
Socani vidí v tom jen nespravedlnost, kterou chtějí násilím napravit. A rozbourají, co funguje a ukradnou a promrhají, co jiní nahospodařili. Taková je realita všech socialistických modelů.
A zloději, co se vydávají podle potřeby za pravici, nebo levici, kradou bez uzardění. Nemá to s pravicovou politikou co do činění. Ale to je jen zlodějna, klientelismus a podvod. Nikoliv politika. Umět pojmenovat, zformulovat a rozlišit. To je nutné, kdo tohle neumí, vynáší rychlé soudy a stává se sám hlupákem.
p