Takové příjemné čtvrteční dopoledne, kdy nic nemusím, rozhoduji se
Takové příjemné čtvrteční dopoledne, kdy nic nemusím, rozhoduji se
mezi rokenrolem, Big bang Theory, nebo psaním blogu. Zatím vítězí
psaní blogu a rokenrol.
Blog už čtete, tak ještě přidám jednu ze svých oblíbených
kapel. The Lincoln One
Hand Loose Celkem dobrá odpalovačka. Pochopitelně pro ty co mají
rokenrol rádi. Ty ostatní poslouchají něco jiného. Na té stránce je
toho víc. Samý kvalitní fláky. Rokenrol je pro volný čas a
bezstarostné žití.
Jak říká náš Spasitel. „…nedělejte si
starosti s tím co bude zítra, zítřek má dost svých starostí.”
Tak si jen tak píši, poslouchám, včera jsme na jedné ze skupin
povídali o tom jak odpočívat. Mnozí lidé mají pocit viny, když nic
nedělají, nezlepšují se, nezlepší svět kolem sebe. Nijak se nesnaží
dosáhnout dokonalosti.
Tohle už jsem zapomněl, už si jen tak existuji. Občas se zamyslím
nad světem, ve kterém žiji, zjistím, že ho nijak nezlepším, vzpomenu
si na své bezstarostné mládí a pookřeji. Jo, pochopitelně, rád se
učím nové věci, ale nikoliv z toho důvodu, abych byl lepší, ale
abych se bavil. Vlastně všechno, co jsem v životě doopravdy dělal,
tak jen proto že jsem se chtěl zabavit. Nikoliv zlepšit.
Nikdy jsem ničemu nedával až takovou vážnost. Jistě, pokud se
člověk chce něco naučit, musí mít trpělivost, vytrvalost, ale ani o
jedno jsem se nemusel nijak snažit, to jsem prostě, pokud mne
bavilo, co jsem dělal, měl. Pořád mám pocit, že jak chce být člověk
dokonalý a bezchybný, tak nějak je spoutaný tím nikdy nekončícím
úsilím.
Vidím to na několika lidech kolem sebe. Stále dumají, jestli je
dokonalé, co dělají a vlastně si zapomenou užít tu samotnou
práci. Pilují, pilují a vlastně nikdy nejsou hotoví. Mají-li pocit,
že to má sebemenší chybu, pak to dílo bez váhání
zavrhnou. Škoda. Mnohdy ani netuší, že i tím
„nedokonalým” dílkem, jsou schopni potěšit mnoho lidí
kolem sebe.
No nic, přestanu mudrovat, půjdu si udělat lečo. Takové to
obyčejné, bez klobásy. Jen papriky, rajčata a cibule. Na to tři
čtyři vajíčka, když je to volno, pak se natáhnu. Budu si číst
Talmud, abych věděl, jaký mám být, kdybych náhodou chtěl konvertovat
k judaismu. I když, tohle je dost nepravděpodobné. Ale je tam
spousta chytrých věcí, zajímavých pohledů na svět a člověk by ani
leckdy neřekl, že ti mudrci o tom životě mudrovali před už dvěma tisíci
roky. Jo jo. Jsou děje, co se nikdy nezmění.
A na závěr dám jednu krásnou věc Green Green Grass of Home Docela dobrý cajdák. Jak jsme říkávali za časů mého mládí. „Tělo na tělo, čumák na čumák.” Jo jo.