Slyšte a naslouchejte zvěstem dávných dob

Jako reakci na své dva poslední blogy jsem dostal od jednoho svého čtenáře dva maily. Onen člověk mi napřed poslal svůj příběh a dva odkazy a nesouhlas s tím, že jako křesťan si zahrávám s Jógou, Zenem, či New Age.

Za tři a třicet let, co se zabývám těmito fenomény, jsem takových doporučení dostal několik. Vím, že jsou křesťané, a to nejrůznějších denominací, kteří v těchto a ještě dalších praktikách vidí dílo ďáblovo. Nechci s nimi polemizovat, jako autoritu v této oblasti, považuji svého bývalého zpovědníka, bohužel už dnes mrtvého, otce biskupa Otčenáška, ke kterému jsem ještě za totáče docházel na faru do Trmic, kde byl farářem.

Otec biskup seděl asi dvanáct let s kardinálem Tomáškem v bolševickém kriminálu. Byl v roce 1949 nejmladším vysvěceným biskupem v tehdejším Československu. Seznámil mě s ním můj terapeut, který je dodnes hluboce věřícím katolíkem, člen třetího řádu Dominikánů. Jan Lutera, ten terapeut mne uvedl do světa jógových technik, které učil v Děčíně na psychiatrii.

Po roce praktikování, jsem jim byl pověřen abych vedl výuku začátečníků, současně jsem byl pozván do společenství katolických křesťanů, kteří se oproti zákazu, jimž tehdejší režim zakazoval veškeré náboženské aktivity mimo církevní zařízení, jako byla fara, nebo kostel, potřebovali vědět kdo tam chodí, s kým se stýká a pokud to bylo mimo, pak už neměli takovou kontrolu. Takže, skrz terapeuta jsem se dostal k několika důležitým lidem svého života. V tom společenství, i na té trmické faře jsem se vzdělával trochu v teologii, trochu ve věcech věroučných. Nijak jsem se netajil tím, že se zabývám východní filozofií i mentálními technikami.

Pochopitelně, že jsem se svým zpovědníkem probíral i tuto část svého života. Mám na mysli Jógu, stejně jako Zen a další techniky. Dokonce jsem fungoval poměrně dlouhou dobu jako instruktor lidí s roztroušenou sklerózou. Učil jsem je jógové techniky, které jim měly pomoci ke zlepšení jejich tělesného i duševního stavu. Vlastně i já jsem se dostal díky svému zdravotnímu stavu k jak k Józe, tak Zenu. Oboje mi prospělo. Nakoce i dnes vše prospívá mým klientům i pacientům. Vybírám si, co ano, co ne.

Tohle vše jsem probral s otcem biskupem, který mě pozorně vyslechl a řekl něco v tom smyslu:„Pokud ti tyhle věci pomáhají se vyrovnat s tím, co je tvým problémem, není důvod aby si je nedělal. Jen se pokus nezapadnout do něčeho, co by tě vedlo jinam.” Biskup v katolickém prostředí je člověk, který ve své diecézi je zárukou výuky správné víry a liturgie.

Dostal jsem tedy souhlas. Pochopitelně chápu starost některých bratří a sester ve víře, ale nezpochybnitelnou autoritou v tomto směru pro mne, je zmíněný otec biskup. Myslím, že by rozhodně nesouhlasil s něčím, co by nebylo v souladu s vírou. Nevzpomínám si, že by otec biskup byl shledán jako heretik. Ať je mu země lehká a světlo věčné ať mu svítí!

Jak říkám, chápu mnohé, co mají potíže s něčím jako je Zen, jako jsou jógové techniky, andělská poselství, zjevení. Rozumím jejich obavám. Vždy zdůrazňuji, že se snažím seznámit s různými věci, prostudovat je, abych věděl, čemu se mám a čemu se nemusím vyhnout.

Pokud někoho opustí žena/muž protože se začal stýkat s lidmi z okruhu New Age, někdy i psychoanalýzy, jak se někdy dává těmto hnutím za vinu, jako jeden můj kolega z terapeutického výcvik, který byl členem Dominikánského řádu a vysvěcený kněz, pak se oženil, myslím, že na vině není ani psychoanalýza, ani New Age, ale nedostatek jeho víry.

Stejně tak žena, která najde někde někoho, kdo ji naslouchá víc než její manžel. Ta má potřebu být slyšena a kompenzuje. Pravda, některá se pak za nedostatek naslouchání mstí způsobem, který se nedá schvalovat. Zákazy, argumentace, přesvědčování, občas výsměch a ponižování u těch lidí nefungují. Spíše zájem o to, co ji chybí, že hledá jinde.

Nakonec, poznal jsem lidi, kteří přes Jógu, Zen došli ke křesťanství. Lidé chtějí někam patřit. Obávám se, že způsob hlásání Evangelia, u některých křesťanů, je hluboce nešťastné. Můj přítel Lutera na začátku svém terapeutického působení, měl dvě skupiny plné neznabohů, včetně několika kovaných bolševiků, aby během několika let, jen tak „mimochodem,” většinu z nich přivedl k víře. Katolické víře. Rozuměl jejich strachům, uměl naslouchat a uměl argumentovat.

Kázal Evangelium, tak jak uměl a hlavně tak, aby lidé chtěli poslouchat. A oni poslouchali. Naslouchal jim a oni naslouchali jemu. A jestliže tohle umí New Age, učitelé Jógy, Zenu, pak je otázka, z jakého důvodu tohle neumí katoličtí kněží a farníci. Nemám na mysli manipulaci, ale ono naslouchání, kdy se z naslouchajících stanou slyšení. Nakonec i několik mých klientů konvertovalo ke křesťanství, některým jsem byl za kmotra. A nejen jim, ale i jejich dětem.

Mnoho let se na konci roku, před Vánoci na každé skupině modlím „Benediktus”: Požehnaný buď Hospodin, Bůh Izraele, protože navštívil a vykoupil svůj lid a vzbudil nám mocného Spasitele z rodu Davida svého služebníka, jak slíbil od pradávna, ústy svých proroků…” A kdybych zapomněl, ti „neznabozi” by mi připomněli. Osmkrát zazní ona modlitba v jednom týdnu. Naposledy na komunitním programu v Bohnicích. Dnes jsme málem zapomněl už se oblékali, řekl jsem: „Zapomněl jsem skoro na modlitbu. Kdo nechce poslouchat, může odejít.“ Neodešel nikdo.

Učím ty lidi zenové a jógové techniky, aby se uměli soustředit, aby uměli rozumět sobě samým, snažím se vyhnout veškerým náboženským projevům, které by z té výuky mohli zaznít a myslím, že ono učení jim prospívá. Jak tělu, tak duši. Stejně jako mému tělu a mé duši. A jestliže někdo našel někde jinde, něco, co ho odvede od drog, alkoholu a hazardu, pak jen Bohu díky. Protože alkohol, drogy, hazard, jsou tím, co vede do pekla. Pekla tady na zemi. Neopomenu připomenout modlitbu jako prostředek ke zklidnění. Klidně jim řeknu: „Máte-li pocit, že se některé věci mohou dotknout vaší víry, pak to klidně vynechte.“

A kdo jsem já, abych soudil? Kristus poslal své učedníky aby hlásali Evangelium. Myslím, že jim k tomu návod, či manuál nedal. Nechal to na nich, aby hlásali jak uměli. Pokud uměli hlásat aby jim lidé naslouchali, pak splnili, čím je pověřil. Jo jo.