Vyrazil jsem z Ritou dnes do města. Musel jsem si koupit nový kabát, vyzvednout opencard, prolézt nějaké knihkupectví, dát si někde oběd a bude-li Babeta v práci, navštívit Babetu.
Vyrazil jsem z Ritou dnes do města. Musel jsem si koupit nový kabát, vyzvednout opencard, prolézt nějaké knihkupectví, dát si někde oběd a bude-li Babeta v práci, navštívit Babetu. Babeta v práci nebyla, ale jinak jsem splnil vše, co jsem si předsevzal. Koupil jsem si dvě knížky. Tolkienova Hobita a „Ekonomické bajky pro studované i laiky.” Hobita jsem si koupil, protože ho mám jen v angličtině, brožované vydání a bez ilustrací. Tu druhou knihu jsem si koupil, protože mě zaujala svou jednoduchostí s jakou byly sdělovány základní ekonomické pravdy a postřehy. Autoři Peter D Schiff a Andrew Schiff. Dorazil jsem domů ze skupiny a přečetl ji na jeden zátah.
Jinak jsem dnes přemýšlel po ranním telefonátu jedné klientky, která mě viděla v televizi a chtěla nějakou radu, co dál s manželem, který se opijí a nijak tiše, jak pravila. Přemýšlel jsem o tom, jestli můj postřeh je pravdivý, že starší ženy, co si berou mladé muže, si také vlastně berou muže problematické. Co vlastně znám takovéto páry, tak vždy je tam nějaký problém s alkoholem, drogami, či hazardní hrou.
Říkal jsem si, že ty ženy, které jsou kolem čtyřicítky a najdou si muže o patnáct a více let mladší, jsou v tom věku celkem schopné mít převahu nad těmi chlapci, mají pocit, že jejich ženskost, která tyhle mladíky osloví jim vydrží velmi dlouho. Což je jeden z omylů a díky tomu, že chlapci jsou mladí, jako jejich „alternativní matky” jim ledacos prominou. Třeba alkohol, trávu, případně gambling. Mají za to, že jejich autorita starší, zkušenější, rozumnější osoby vystačí na to, aby jeho mladické výstřelky zvládly.
Vždy si říkám: „Svatá prostoto, copak si myslíš děvče, že se nechá vychovávat? Toho měl většinou doma dost. Buď jeden, nebo druhý rodič, většinou problematický, někdy oba a ty máš na starosti zaděláno.” Kolik jsem těch párů poznal, co všechno jsem vyslechl. Vzpomínám, jak mi jedna feťačka vyprávěla, že měla s takovým otčímem sexuální poměr od svých patnácti let. Dokonce ji naučil experimentovat s pervitinem. On sám abstinující feťák, tedy nějaký čas abstinující, aby po čase zatáhnul holku do drog a matka se velmi dlouhou dobu tvářila, že nic nevidí, ani sex ani fetování.
Další takový případ, kdy si jedna má klientka vzala údajně abstinujícího feťáka, o mnoho let mladšího, měla syna z prvního manželství, ona sama abstinující alkoholička. Postupně jsem je poznával, jednoho po druhém. Napřed synáček v léčebně, maminka mne na skupině pro příbuzné, a po čase otčímek, také u nás. No nemělo to chybu.
Ta dnešní, co mi volala, sice žádné děti nemá, ale jaksi po sedmi letech manželství, si uvědomila, že vlastně vzpomíná na jednu krásnou událost, kterou s ním zažila před těmi sedmi lety a jinak nic. Pouze chlast a pokusy o jeho výchovu, kdy jeho agresivita s postupně stoupajícím pitím stoupá do neúnosných mezí. Ať jsem probíral ty páry jak jsem probíral, vždy jsem tam našel právě ty shodné znaky.
Málo sebevědomí mládenci, mírně ve vztazích problematičtí, mám na mysli v navazování vztahů se ženami a ženy, kterým dělalo dobře, že mají mladého partnera, dobře jejich sebevědomí. Napřed vedoucí osoba ve vztahu, postupně ztrácející půdu pod nohami a trpící strachem ze samoty, která jim každým přibývajícím rokem hrozila.
Většina se jí nakonec dočkala. Pokud ne přímo samoty, tak rozpadu vztahu, který pro ty mládence byl po několika letech evidentně neperspektivní, i když tam třeba bylo společné dítě. Ani to dítě nedokázalo, udržet vztah a ani ona sama nedokázala většinou zastavit rozvíjející se jeho pití, fetování či hazardní hru. Velmi často si právě tyto ženy nacházejí partnery mezi abstinujícími mládenci, kteří vlastně abstinují, ale díky alkoholu, drogám a ještě ne zcela ukončené léčbě nejsou zralí na běžný partnerský vztah. Takže jim zpočátku vyhovuje, ten co se jim nabízí i s tou jistou zralostí, ale nakonec pokud nezrecidivují, přeberou postupně tu vůdčí úlohu a ty ženy se většinou stávají emočními troskami, které čekají na ránu z milosti.
Jak už bylo řečeno, té se jim většinou dostane.Dost často to odnesou jejich dospívající děti, kterým takový vztah buď naruší vztah s matkou, nebo jsou zneužívány, případně získají jakýsi kamarádský vztah s „otčímem,” jež je zavede do životních potíží. Velkých životních potíží. Co se týče toho, že ne vždy se musí nutně jednat o vztah se závislým, pak mohu říci, že s těch mnoha co znám, se jedná asi o jeden, nebo dva případy, kdy mladší partner nebyl závislý na nějaké návykové látce.
A ještě jedné skutečnosti jsem si všiml. Vždy jak už bylo řečeno, se jednalo o mládence s potížemi navazování běžných vztahů, vždy se jednalo o nějaký sociální deficit, který jim ty starší ženy nahrazovaly. Většinou tam byla porucha vývoje. Rodinné problémy, často závislost někoho z rodičů, přísná až despotická výchova. Takže ty ženy, které chtějí si užít něčeho hezkého, nakonec zjistí, že hezký je tak počátek aby později se pokoušely řešit problémy, na které jednoduše nemají.
Nejsou schopny se vyrovnat se svým stárnutím, strachem ze stárnutí, nejsou schopny se vyrovnat se snižující se sexuálním zájmem svých partnerů, která je zřejmá s jejich přibývajícími lety a svou klesající atraktivitou, která zákonitě nastává. Většinou jdou cestou sporů, výtek, poučování. Jenže bohužel je asi jeden fakt. Pokud se ztrácí jistá ženská atraktivita, přitažlivost, pak žádné komunikační umění nedokáže tento fakt zastavit a zvrátit.
Nehodlám tu dávat rady, jaké partnery si má kdo vybírat. Jen tak jsem popsal trochu toho, čeho jsem si všiml a co mě tak běželo hlavou, když jsem poslouchal příběh té ženy, která vypadala dobře na svůj věk, bližší padesátce, ale pořád vypadala jako starší čtyřiceti. Rád bych ji pomohl zachránit manželství. Jenže to bude asi velmi obtížný úkol. Přemýšlel jsem jak velkou motivaci má partner, který klidně vyslechne její vyhrožováním rozvodem, aby potom sedl do auta a odjel za svou alkoholickou zábavou a nechá ji tiše zuřit. Zuřit, a když se vrátí a ona má nějaké výtky, klidně demoluje byt při vědomí, že se nic stejně nestane.
PS: ve výčtu splněných úloh jsem zapomněl na skvělý kabát, co jsem si koupil. Přišel jsem, viděl jsem, zakoupil jsem. Celá ta operace trvala i s placením sedm minut. 🙂 Rita je z něj nadšená.