Byly doby, kdy jsem psal politicky a ekonomicky zaměřené blogy a čtenáři mi nadávali, že se pletu do věcí, kterým nerozumím. Nedbal jsem a psal jsem.
Byly doby, kdy jsem psal politicky a ekonomicky zaměřené blogy a čtenáři mi nadávali, že se pletu do věcí, kterým nerozumím. Nedbal jsem a psal jsem. Vyjadřoval jsem se k ledasčemu v dobách, kdy na většině portálů blogy nebyly a lidé nepsali. Pak začali lidé psát a spousta se jich začala zabývat politikou, politiky a více či méně jim začala nadávat, hanět. Prostě kdo je politik, je zloděj, lump a blbec. Od jisté doby se zmiňuji o těchto věcech jen okrajově. Nebotřebuji plakat s ostatními nad poměry.
Nedělám si iluze o tom, že je všechno v pořádku, leč se skutečně nemíním trápit všemi problémy světa, státu a věřit všem nadávkám na poměry. Nejsem slepý ani hluchý a vidím, co vidím a slyším, co slyším. Že lidé nadávali, nadávají a nadávat budou i kdyby jim pečení holubi létali přímo do chřtánu, vím. Že lidé kradli, lhali, podváděli v dobách dávných už svědčí všechny dochované písemnosti, hlavně zákoníky a především Bible. Pravidla a zákon se především vytvářejí a stanovují tam, kde lidé se nechovají k sobě, jak by si přáli, aby se k nim především ti druzí chovali dobře, pokud mají pocit, že se tak neděje, už se vytváří zákon a pravidlo.
Na komentáře a řečnické otázky typu: Jen otázku – myslíte si, že když je někdo bez práce, že je to jeho vina? Když někdo chce, aby tu vládl nějaký řád a ne neřád, že je to špatně? Má se nechat novodobá zkorumpovaná „šlechta“ neomezeně nechat chrochtat u koryta? I Vaše daně jdou neznámo kam, milý pane Jílku, který si při psaní nevidíte blahem na špičku nosu…. ani neodpovídám. Tedy rozhodně se nesnažím ani hájit, protože nejde vůbec o to jestli chci aby tu vládli lumpové a jestli si skutečně myslím, že ti co jsou bez práce jsou si tím vinni sami.
Jsou lidé, kteří dokáží vpašovat Kalouska, ODS, nebo někoho jiného do blogu, který se bude zabývat životem mořských koníků. Jsou lidé, kteří nemohou vidět někoho ani na chvíli bez starostí a trápení a pokoušejí se mu manipulativním způsobem, velmi podobnému způsobu, který předvedla ona dáma, tedy pokud to dáma je, podepsaná A.D. Sdělit, že je lump, nemrava a necita. Protože jak může se cítit dobře, když oni ten svět vidí zcela jinak?
Krédo těhle lidí (krédo znamená vyznání víry) je, že kdo se má dobře a neváhá to občas dát najevo je lump, a hlupák, co ke svému štěstí přišel jakýmsi podvodem. Protože jsou tu jiní, kteří nezasloužené trpí.A nikdo nemá co trpět. Všechny toho utrpění zbavíme. Bolševici tohle vzali doslova a zbavili stěžovatele utrpení tím způsobem, že ho zastřelili, nebo pověsili. Občas nechali někoho umřít hlady.
Pokud si někdo stěžuje, tak mu ti samí lidé vyčtou, co mu vyčítali, že se má dobře, pokusí se mu vnutit, že si nic jiného nezaslouží. A přidají poznámku, že když se mu vedlo dobře, neuměl se vcítit do situace trpících. (U mne přidají ještě poznámku, cože jsem to za terapeuta, který nechápe tyhle trable světa.) K tomu mu stejným manipulativním způsobem, výše uvedeným, dokáží dát najevo, že má jen co si zasloužil, protože kdyby byl lepší, rozuměl a chápal lidi kolem sebe, tak netrpí.
No, takže mi opět dají možnost abych pro ty, co si umí užít života a zároveň i unést trápení, protože takových pátku, jako byl pro mne ten včerejší, není zas až tolik, bych napsal blog na téma, „Úzkostní a manipulativní lidé, věčně se vším nespokojení.” Jsou takoví mezi námi, co nejsou schopni uvěřit, že existují lidé, kteří se nemají dobře, nikoliv protože zlí kapitalisti a ještě horší politici jim nechtějí pomoc a dát jim ze společné kasy peníze, ale jen a jen proto, že se ti lidé pilně a neomylně snaží se v těch životních trablech z nejrůznějších důvodů udržet.
„Předností” levicově uvažujících jedinců, a intelektuálů, bývá, že dokáží vždy najít viníka situace a poměrů. Nikdy to nejsou konkrétní lidé, ale třídy, společenské skupiny a systém. V tom jsou bezva. Vždy dokáží zdůvodnit, že nesmíme nechat trpět matku, která si bezhlavě pořídila dítě, tím, že ji najdeme omluvu, protože buď vyrostla v tak děsných poměrech, že vlastně nemohla uvědomit svou odpovědnost, nebo žila v tak v tak skvělých poměrech, že nevěděla. na jejich vlastní rozum se nedovolají.
Čistě z vlastní pýchy, že u druhých nějaký trozum nepředpokládají. Levicoví intoši myslí za nás. Dokonce umí omluvit tímhle způsobem i hráče, co ukradl peníze doma, ve firmě, půjčil si nezodpovědně. Může za to někdo jiný, než jen ti jmenovaní. Hotovo. Na vině jsou poměry. V rodině, společnosti.
Ale aby se zas tolik intoši neradovali, tak najít viníka dokáží skvěle najít i závislí. Ti jsou v tom nejlepší. Tady by se mohli ti levicoví žabaři od nich učit. My „hloupí” křesťané, tedy ipředevším katolíci, co veřejně i skrytě po kostelích i jinde říkáme: „Vyznávám se všemohoucímu Bohu a vám všem, že často hřeším, slovy, myšlením i skutky a nekonám, co mám konat…” Tak my tohle máme blbý, nemáme viníka.Musíme začít hezky u sebe. Jak s těmi hříchy, tak tou cestou k blahobytu.
Maximálně, se můžeme vymlouvat na ďábla, od kterého se necháme pokoušet a svádět. Což tedy je naše odpovědnost, zda řekneme: „Apage Satanas!” Buď na sebe vezmeme plnou odpovědnost, nebo nevezmeme. I třeba za to, jestli tu práci hledáme, pokud ji poskytujeme, zda opravdu uděláme vše abychom firmu udrželi, neokrádali, atd.
Nebo, jestli jsem skutečně udělal všechno abych práci našel. Když jsem ji třeba díky lehkomyslnosti svého zaměstnavatele ztratil, případně, jestli jsem dbal na varovné signály, že se něco s firmou děje a nenechal vše v důvěře, jak mnozí rádi říkají: Ono to nějak dopadne! Jasně, že dopadne, to vždycky. Jen si málokdo chce přiznat, že může i blbě. Tedy, když chce být líný a čekat na zázrak.
Tedy stručně řečeno. Budu-li mít potřebu napsat „stupidní rozjímání” na téma: „To byl zase príma den a ten Solaris mi chodí jako dělo.,” Případně, jak ta ženská voněla před milováním, při milování a po milování, a jak na ni myslím, kudy chodím a protože na ni myslím, kudy chodím, jsem dokonce i šťastný i přesto, že jsou nezaměstnaný, politici kradou ani poledne nedrží. Prostě to rozjímání o Solarisu a krásný ženský, radosti z nových bot napíšu.
Jednoduše je mi jedno v jistých chvílích, co se kolem mne děje, protože se zajímám především, co se děje se mnou. Je mi občas fuk, že děti v Africe chodí bosi a nemají hračky jako moji vnuci.
Pokud to nebudu dělat, tak nebudu schopný mít ani kázeň ani řád, nebudu schopný se o sebe postarat, budu na krku lidem, co se umí o sebe postarat a nebude se mi tahle situace vůbec, ale vůbec líbit. Nejen mě, ale i těm kolem mne. Napřed se musím umět postarat o sebe ve všech směrech, pak se mohu teprve starat o ty druhé. Kristus říká:
„Miluj bližního svého, jako sebe sama. To je největší přikázání a na tom stojí celý Zákon i Proroci. Amen.