Volby, ženské, politika

Vezmu-li chronologicky dnešní den, tak ráno v 6:45 mě probudil budík. Má láska vstávala na vlak. Pak jsem zdravě usnul, probudil se před devátou a dorazil klient. Probrali jsme jeho života běh.

Vezmu-li chronologicky dnešní den, tak ráno v 6:45 mě probudil budík. Má láska vstávala na vlak. Pak jsem zdravě usnul, probudil se před devátou a dorazil klient. Probrali jsme jeho života běh. Poslouchal jsem ho a napadlo mě, že by se dalo říci. „Hochu, mohlo by být i hůř.” Pak jsem šel plnit svou občanskou povinnost. Volil jsem ODS. Pro případné Levicově orientované čtenáře, si myslím, že po korektivní zkušenosti, kterou ODS v rámci demokracie dostala v minulých parlamentních volbách, by se tahle tradiční strana mohla poučit. Proto jsem ji volil.

Pochopitelně naivkové, co si myslí, že nějaká levicová formace, případně občanské sdružení, které se skládá z odpadlých straníků ODS, socanů. či jiných existencí zaručí ráj na zemi, mi budou spílat, korupcí chudobou a spálenou zemí se ohánět, jako ten naiva, co mi kladl ty manipulativní otázky, zdali chápu, co se vlastně děje v této zemi.

Ale tak jsem včera povídal s Kryštofem před zkouškou a on mi vyprávěl jak se prošel po Vinohradech, co nového viděl, jak vypadaly Vinohrady a potažmo Praha za totáče, neb je čistokrevný Pražák, já si také vybavoval některá místa, která jsem si pamatoval ze sedmdesátých let minulého století v Praze, a vůbec v celém tehdejším Československu, jež jsem prochodil za totáče pěšky křížem krážem. Shodl jsme se na to, že je to skutečně jako nebe a dudy. Tehdy a dnes. Pochopitelně k lepšímu.

Že se krade, uplácí, to je holý fakt, že se lidé mají také mnohem lépe, než se měli, to je také holý fakt. Že žít ve svobodě a muset se starat je pro mne a pro Kryštofa samozřejmost. Nakonec, proč starost o sebe nechávat na druhém člověku. Já vím nejlépe, co potřebuji a kde mě něco pálí. Až budu zcela bezmocný, čehož se bojím a doufám, že dožiji a budu se umět starat sám o sebe, tam asi bude potřeba aby se o mne někdo staral. třeba mé dcery, ale rozhodně si nepřeji aby to byla nějaká hodná paní z úřadu. To opravdu ne.

Jo já chápu, co se děje v této zemi. V této zemi se rozrůstá vrstva rozmazlených jedináčků, mazánků, jimž nesmí nikdo stéblo přes cestu přeložit, leč jak se zdá a jak říkávala má babička. „Všeho do času a Pán Bůh navěky.” Tak mazánkové tvrdě narazí na životní realitu. Ti druzí mazánkové budou chtít také svůj podíl a nastane bitva o zdroje. Nejen nerostné, ale třeba i vztahové. Jo pak se budou divit a budou psát učené disertace na téma „Prospěšnost spolupráce.”

Já osobně jsem individualista, který chápe, že nejvýhodnější forma života je umění spolupráce s druhými. Čím víc se starám o sebe, tím více jsem prospěšný druhým. Za tím si stojím. Lidé s nataženou rukou jsou prospěšní těm druhým jen v jednom. Ti schopní o sebe se postarat si uvědomují, jak je bezva být samostatný. takhle to alespoň celoživotně cítím. Jíst svůj chleba, nosit svoje šaty a pomoc těm opravdu bezmocným. Rozhodně nepodporovat líne a nenechat se manipulovat do „dobročinnosti,” která pouze nastoluje zahálku.

Oháněl se ten „dobrý a ne-manipulativní” muž daněmi. Zda vím, kam se ztrácí naše daně? No vím, rozkrádají se. A to dokonce počestnými lidmi, řádně zaměstnanými na státních úřadech, protože ti je mají k dispozici a kradou, že ani poledne nedrží. Tedy nedivím se jim, že kradou. Krást se nemá, ale to pokušení, které skrz ten státní rozpočet přichází. To by i světci měli co dělat.

Jo, jedněm se pod rouškou zákona sebere, aby ti pod další rouškou zákona je mohli, když ne všechny, tak alespoň značnou část legálně strčit do kapsy. Plus někteří volení politici, jsou na tom s morálkou stejně. Mají těch peněz z našich daní víc než dost. Desetina by mohla být tak akorát, aby nepropadali tolik pokušení.

Tohle se mi fakt nechce podporovat, ale je to dáno levicovým myšlení, valné části občanů. Ti zastávají názor, že dobročinnost musí být ze zákona, nikoliv z vlastního rozhodnutí a ze zákona je tedy určeno, že se musí ti úspěšní rozdělit aby náhodou neměli moc a dokonce si nemysleli, že stát nepotřebují. Kdepak milánkové, levice nám dokáže a ukáže, že bez státu se neobejdeme, bez státu, jak s e zdá v posledních letech ani děti správně nevychováme.

Stát je dobrý na spoustu věcí, ale do většiny osobních záležitostí jednotlivých občanů by pracky strkat neměl a pokud zástupce státu do nich ty špinavé pracky strká, tak by po nich měl dostat. Pořádně, aby si pamatoval, že se do některých věcí prostě a jednoduše nemá motat. Třeba do výchovy dětí. Jo, budeme muset znovu trochu tu pravicovou politiku oživit a tím rozdmýchat plamínek naděje, že jsme a zůstaneme svobodní lidé.

Jinak, moc se mi líbil včerejší fotbal, abych se nezabýval jen samou politikou. Má láska přišla až po fotbale, za což ji chválím, neb nerušila ten zážitek. Ženy se někdy tváří, že je fotbal zajímá, ale já jsem ze staré školy a moc jim ten zájem nevěřím. Jsou možná malé ostrůvky zájemkyň o fotbal, ale rozhodně to není zas ženský davový syndrom. Ženy jsou zajímavější pro jiné záležitosti, než s nimi sledovat fotbal. Pokud u něj nepřekáží, jsou i občas snesitelné. Jo jo.