Trochu si vyleji srdce

Jeden ze zajímavých, ale prastarých způsobů manipulace, je obvinění, že zde na tomto webu může diskutovat jen ten, kdo souhlasí s autorem nějakého blogu.

Jeden ze zajímavých, ale prastarých způsobů manipulace, je obvinění, že zde na tomto webu může diskutovat jen ten, kdo souhlasí s autorem nějakého blogu. Což přesně, tvrdí a předvádí i někteří lidé na webu ČT, stejně jako tady. Malý příklad.

po několika letech občasných čtení na tomhle blogovém fóru jsem zjistil, že diskuze je možná pouze při souhlasném názoru s autorem.
Jinak tě začně nazývat zdrobnělým jménem a ve finále diskutér vzdá a jde jinam. Stačí si to projít zpětně. Proto tu píší pouze jedinci, jeho příznivci, proto na rozdíl třeba od Linuxu je zde diskutujících pouze pár. Podstatu vidím v tom, že se majitel blogu vždycky snaží oponenta utlouct tím, že se socialista, nezralý nebo že manipuluje (typický prvek jeho samého).
Tak se nerozčiluj a jdi tam, kde je v diskuzi jiná atmosféra 🙂

Vlastně neřekne, ten co tohle tvrdí, v čem je diskutující omezen, diskriminován, umlčován. Neřekne jaká je zde pro něj atmosféra, pouze naznačí, že není dobrá. V čem není dobrá, jaká tvrzení, která zde já a ti další vznášíme se ho dotýkají, čeho se bojí? Uráží ho někdo? Nadávám mu v blogu a komentářích? Nemyslím, že by s e tu tak dělo, pouze jen tvrdím to o čem jsem přesvědčený že vím, že mám s tou věcí zkušenost. Letitou.

Chápu, že jsou lidé, kteří při jakémkoliv nesouhlasu se necítí dobře. Chápu je, dokonce mám s nimi soucit, protože nejsem tak přecitlivělý, abych při každém nesouhlasu utíkal s diskuse jako oni. Ovšem je mi jasné, že citliví lidé nemají rádi emoční zátěž, kterou každá diskuse s rozdílnými názory přináší. Snad jsou natolik soudní, že vědí, co si mohou dovolit?

Ovšem je rozdíl mezi nesouhlasem, odlišným názorem na politiku, závislost, ženský, krásné auto, životní hodnoty a rozdíl mezi obviněním z netolerance názoru druhého. Nevědí co je pocit a co je tvrzení a hodnocení, pletou dohromady jedno s druhým. Jako v dalším příkladu:

Po přečtení tohodle blogu jsem chvíli přemýšlel, co ve mne vyvolal. Pak mne to napadlo – dort od pejska a kočičky. Taky je tam slátané úplně všechno.

Ptám se: Chce ten člověk říci, že blogu nerozumí, je z něho zmatený, jsou tam některá tvrzení mylná, pokud ano, která? Nebo chce říci, že je to slátanina, která si odporuje, na sebe nenavazuje? Nebo chce říci, že blog musí být nutně fundovaný rozbor? Pokud je to jakési vylévání srdce, jak naznačuje, tak co je špatného na osobním blogu, kde si místo fundovaných tvrzení, vylévám srdce? Konečně, co v jeho pojetí fundovaný blog znamená, neřekne. Pokud mi řekne, že to každý přeci ví, co je fundovaný rozbor, pak já říkám, že to je jen další způsob manipulace, který používá. „Fundovaných rozborů“ čtu tolik, a většinou se najdou jiné fundované rozbory, které ty předchozí označí jako blábol.

Chce ten člověk a jemu podobně diskutující říci, že mluvím pro něj nesrozumitelně? že bych mu měl sdělit srozumitelně, co potřebuje vědět? Pokud ano, musí jasně říci, co je z jeho hlediska , pro něj srozumitelné, jak potřebuje abych s ním mluvil a pro něj psal. Možná, že vezmu v úvahu jeho žádost a nebo si řeknu, že jeden, který nerozumí , je z mého hlediska nezajímavýa sto dalších, kteří rozumí, jej docela hravě nahradí. Ne všechno je pro každého.

Jinak ten kdo si stěžuje, nebo pokud použiji mírnějšího slova, upozorňuje, že zde diskutují jen moji příznivci, pak se ptám? A co je na tom špatného, že se mnou lidé souhlasí, že mají stejnou, nebo podobnou zkušenost. A vyjádří ji. Někdy obdivně, někdy souhlasně, někdy projeví náklonnost ke mě pro to co říkám a jak to říkám. Rozlišuje, ten hodnotící, manipulující, co je obdiv, a co souhlas? Svedou tohle rozlišit ti co mluví pouze o obdivu. Nebo mají omezenou slovní zásobu a jedno slovo pro tři děje? V čem vidí onu špatnost, že zde jsou také ti, co souhlasí a mají opačný, nebo odlišný názor, než ti nesouhlasící. Znamená správná diskuse, že když někdo nesouhlasí s odporující mi názory těch co nesouhlasí s tím , co je v blogu. Musí v zájmu jakési spravedlnost nebo vyváženosti říkat, ano, to co říkáte, může na tom něco být, vlastně, když tak o tom přemýšlím, tak se tím budu zabývat z vašeho pohledu.

Podívat se na něco z pohledu toho druhého, ale není povinnost, pouze možnost. Možnost, kterou mohu a také nemusím využít. Já si argumenty druhého vyslechnu, přečtu, ale tím se nezavazuji, že o nich nutně budu uvažovat. To by se mi také mohlo stát, že místo konání, rozhodnutí budu jen uvažovat o každé pitomosti, o každé lži, o které jasně vím, že je lež, kterou kdokoliv předloží.

Já si vyslechnu, přečtu a řeknu, bud se mýlíte, vidím věci jinak, nebo neřeknu nic. Četl jsem dnes soudruhy, Paroubka a Sobotku. K jejich blogům se nevyjadřuji. To co hlásají s tím nesouhlasím a nemám žádnou potřebu o jejich slovech diskutovat. Ztrácel bych čas. Ale přečtu si je abych byl informovaný, co pořád ještě dva vlivní lidé říkají. Pokud to bude hlásat ten nepodepsaný čtenář jako člověk bez politického vlivu, ani s ním nebudu diskutovat. Počkám, jestli ho život nepoučí.
Jsou mnozí manipulanti, kteří když neřeknete nic, tak budou manipulovat tvrzením, že nemáte co říci, že se bojíte, něco říci, že vás umlátili argumenty. Pokud něco řeknete, pak se dozvíte, že jste netolerantní, neunesete cizí názor, nemáte zájem se zabývat tím co říká. Jo, dost často se skutečně, některými názory nezabývým. Jak už jsem řekl, nehodlám s ani ztrácet čas, že o nich budu uvažovat jako o možnosti pro sebe. Třeba jen z toho důvodu, že jsem už to co mi nabízí, jako možnost zkusil. Zkusil a nehodlám do omrzení opakovat staré chyby a doufat, že z toho výjde jiný výsledek než chybný, pro mne nepotřebný.


PS: dost lidí tu vyjádřilo nesouhlas se mnou a s mými názory. Stalo se jim něco hrozného? Takže i ti co nesouhlasí tu diskutují. Jen pouze nemají dost velkou vytrvalost. 🙂