Vyrazili jsme včera k večeru s Ritou ze Kbel na Barrandov, cestou jsme se stavili v Obi, abychom zakoupili květináče, kobereček pod houpací křeslo, hlínu na přesazování, nový sušák na prádlo, neb ten
Vyrazili jsme včera k večeru s Ritou ze Kbel na Barrandov, cestou jsme se stavili v Obi, abychom zakoupili květináče, kobereček pod houpací křeslo, hlínu na přesazování, nový sušák na prádlo, neb ten starý jsem z nějaké piety, nebo lenosti, ale vyšlo to oboje nastejno, slepil náplastí a držela ta náplast několik let. Nebyl krásný, byl použitelný. Však jsem ho koupil už v dobách, kdy jsem se stěhoval do Břevnova. V Břevnově se už pomalu začal rozpadat, leč jak jsem jej kvalitně, kvalitní náplastí opravil, ještě několik let sloužil. Pouze složit nešel.
Dorazili jsme na Barrandov, Rita přesadila ibišek, zalila co mohla a vyrazila zpět ke svému domovu. Jde dnes do práce. Což ji vážně nezávidím. Já budu odpočívat a sportovat. Včera jsem se po dlouhé době vážil a moc se mi ten údaj nelíbil. Málo chození udělalo svoje. Budu muset upravit stravu a víc cvičit. Nejde o to být nějak extra krásný, ale spíš být zdravý v rámci možností. Jak rychle toho dosáhnout bych věděl, ale je to skutečně drastický postup. Což se mi zase nechce, budu shazovat pomalu a jistě. Často a málo jíst, hodně vlákniny a žádný chleba. Chleba to je skutečně na přibírání jako dělaný.
Pochopitelně, že tohle chce trochu jiný přístup, než jaký jsem praktikoval v poslední době, kdy jsem jedl stejně jako když jsem měl možnost chodit kolem patnácti kilometrů denně. V takovém případě se váha vlastně udržovala sama. Jenže ruku na srdce. Už nemám věk na takový záběr a bude potřeba použít zkušenosti z minula, kdy jsem vynechával červené maso, sladkosti. Trochu askeze neuškodí. Jak si člověk zvykne na nižší přísun potravy, na změnu, pak už jde úprava váhy docela rychle. Od určitého okamžiku dostane ono shazování svůj rytmus.
Včera jsem vzpomínal právě na ten čas, kdy jsem také zjistil, že nadváha, kterou mám, mi celkem otravuje život a začal jsem postupně způsob měnit života. Což znamená, že se nejedná jen o dietu, ale o celkové naladění. Všechny tehdejší dostupné materiály, které se mi dostaly do rukou kladly důraz právě na tom pomalém postupném přístupu. Tehdy jsem shodil během roku dvacet kilo, ale nejvíc prvního půl roku. Asi po měsíci postupné změně stravy, mírného zvyšování dávek cvičení, jsem shodil sedm kilo. Přijel jsem tehdy domu z Magdeburku, kde jsem jezdil na postrku v místním provozu. Moc námahy jako takové jsme tam sice neměl, ale už ten změněný životní styl udělal svoje.
Celý ten přístup je o změně myšlení. Co člověk změní v hlavě, změní i na váze a kondici. Jakýkoliv nátlak nese sebou odpor. Jde jen o pravidelné snižování dávek jídla, bez nějakého týrání se hladem, nechvátat, že váha musí klesnout za týden, drastické metody sice mají rychlý efekt, jenže vyvolávají ten psychický negativní efekt. Vždy když slyším, že někdo drží dietu a pokud si dá něco mimo tu dietu, hřeší, zírám. Něco dobrého si dávám pro potěchu. Potěcha není nutně hřích a uklidnit mysl je poměrně dobrý přístup.
Stejně tak s cvičením. Předpis kolik musím našlapat na orbitreku, ujít kilometrů, zavazuje, jestliže nesplním dostávám se do napětí, do pocitu viny. Raději používám jógový přístup. „Ujdi kolik je ti příjemné a nevyvolává v mysli odpor. Pak nejsi ničím vázán a bude se ti chtít ono příjemné prodloužit.” Tohle se dá použít při zvládání jakékoliv závislosti na čemkoliv. Nedostat se do pocitu viny, že jsem něco nesplnil, ale do pocitu, že postupně mám úspěch a měním situaci a podmínky, ve kterých žiji ve svůj prospěch.
Jednoduše řečeno: Něco málo se na jedné straně ubere a něco málo se na druhé straně přidá. Pak vše funguje jak má. Pomalý nácvik, pomalé praktikování, rychlý výsledek. Nedávat si úkoly do kdy, ale vytvářet postupnou představu, co chci. Docela se těším na onu změnu. Včera jsem si vymýšlel, jaká jídla si budu dělat, tím jsem si uvědomil, že jsem si opravdu dlouho nepřipravoval třeba luštěniny, pohanku, a další. Že jsem se vlastně, dostal díky zaběhnutému stereotypu do situace, kdy jsem přestal onu přípravu považovat za součást denního rituálu života. Ochudil jsem se. Tím nemyslím, že budu stát u plotny a nějak extra vyvářet. Nikoliv, pouze jen použiji přístup, že v čase jídla, se budu věnovat jídlu, v čase cvičení zase cvičení.
Nakonec, pokud tomu dám smysl, pak zjišťuji, že tohle co zde popisuji, může navodit další životní etapu, kdy se přestanu věnovat jen cizím, ale budu se víc věnovat sobě, abych nakonec zjistil, že ona péče přináší právě tu zvýšenou kondici umožňující se věnovat jiným. Znovu si upravit změnu využití času, zefektivnit ještě svůj život, tak abych s ním byl co nejvíc spokojený. Vlastně jak píši, uvědomuji si, že ona potřeba změny, začala právě tím balkonem, který jsem po dlouhé době, kdy jsme o něm jen uvažoval, najednou zničeho nic vyklidil a nechal zasklít a udělat úpravy o kterých jsem psal dříve.
Stejně tak čas od času chce i tělo a duše úklid a novější uspořádání. Které možná nebude až o tolik efektivnější, přesto ona změna dává větší prostor. Tohle dělají lidé instinktivně, když třeba na Vánoce a na Velikonoce se dělaly velké úklidy. Velký úklid byla práce, která je zdánlivě navíc, protože jak mnozí říkají, „když se uklízí pravidelně, nemusí se dělat velký úklid.” Jenže při velkém úklidu se najde toho tolik navíc k uklizení, že po skončení práce si člověk opravdu uvědomí, co všechno v denním shonu, nechával neuklizené. Jak se tak rozhlížím, vidím, že budu muset trochu probrat knížky, srovnat různé papíry, co mám po knihovně založené atd.
Ve středu přijdou zaměřit okno v ložnici, aby je vyměnili za plastové. Tím pádem budu pokračovat v onom postupném vylepšování toho, co sice pět let slouží, ale jak zjišťuji, je možné onu službu ještě o malinko, za docela přijatelných nákladů zlepšit. Poté přijde už onen zmiňovaný velký úklid. A bude, to zase o něco příjemnější místo k životu. Bude s tím práce, protože renovovat vždy je práce, která nadělá bordelu víc než je milé, ale už se těším, že bude větší a lepší odhlučnění, lepší izolace a tím nižší potřeba vytápění. Sice přichází léto, kdy se zdá, že zabývat se topením je nesmysl, jenže léto odejde a pokud okny a dveřmi neprotahuje, klima v bytě má jinou kvalitu. Jo jo, práce na sobě a úklid v bytě nikdy nekončí.