Namaluj mi smutek

Být zamilován, je jedna z nejtěžších a zároveň nejkrásnějších životních situací. Pokud je láska opětována, pak je svět krásný, jasný, bez mráčků.
Není-li tomu tak, pak se většinou duševní stav zamilovaného dá vyjádřit
slovy Mistra Nezvala:

Bylo v tom něco těžkého, co drtí.
Smutek, stesk i úzkost z života i smrti.

Vraceje se domů, přes most Legií,
zpívaje si v duchu malou árii,
piják světel, nočních bárek na Vltavě.
Z hradčanského dómu dvanáct bilo právě.
půlnoc smrti hvězda mého obzoru,
v této vlahé noci v pozdním únoru…

Ano, člověk má pocit, že už nikdy nikoho takového nepotká, mnohdy místo toho
aby řekl: „Bohu díky,” tak je smutný, nešťastný, neví kudy kam,
někdy má pocit, že se mu nechce žít, nechce nic, jen toho
milovaného/milovanou, protože bez ní na světě nemůže správně svítit slunce.

Ano, ano. Párkrát jsem v životě něco takového prožil, zkoušel jsem si
pomoct tím, že jsem hledal nejrůznější vady na té krásce, abych až časem
pochopil, že jsem jen a jen podlehl té vůni, díky níž se mi ta voňavá, zdála
zcela bezchybná, nejlepší a nejkrásnější. Jejím odchodem jsem si začal
teprve uvědomovat její „proradnost, necitelnost, bezohlednost.”
Až když jsem se dostal z pominutí mysli, ničím jiným zamilovanost totiž
není.

Dostal jsem se z pominutí mysli, uvědomil si, že není ani nejhorší ze
všech, ale ani nejlepší, uviděl jsem ji v reálných barvách a většinou se
dostavil pocit úlevy, že už s ní nemusím být. Že mne opustila právě včas,
než jsem stačil s ní mít děti, majetek a sdílet společný stůl a lože. Že ono
sdílené lože, kde není žádný problém, prostě není všechno. Tohle vše až po
onom pominutí mysli.

Takže se nedivím zamilovaným klientům, kteří přijdou, vylíčí mi tu hrůzu,
co prožívají, ujistím je, že nejsou magoři, dokonce, že nejsou ani
patologičtí magoři, jsou jen zamilovaní a pokud se jim podobný scénář
opakuje, pak že je problém v jejich výběru partnerů/partnerek. Jde to ze
začátku ztěžka je vrátit k nim samým, protože mají potřebu vykládat o tom
druhém, ale nakonec, jsou-li dostatečně motivovaní něco u sebe změnit, pak
se dílo podaří.

Stále platí, a to i v případech těžké zamilovanosti: Změň sám
sebe! A pak už nemusíš měnit nikoho kolem sebe.

Pochopitelně, většina z nás onu výzvu nevyslyší, (mne samotnému tohle
poznání docházelo několik let,) abych zjistil, že beze změny sebe sama se
vlastně nic nezmění. Že určitý typ ženy mi bude stále vonět, budou mne
dostávat svou schopností vyložit svět, jak ho vidí ony, ale pokud se naučím
čelit a rozumět tomu pokusu vyložit svět podle Justýny, Petry, Dominiky a
dalších jmen, pak nebudu jen a jen trpět „příkořím,” které mi
jejich vidění světa způsobuje.

Naučil jsem se rozumět ani ne tak jim samým, ale jejich motivům, které mají,
když používají tyto taktiky. Pak jsem teprve dokázal vidět tu ženu přibližně
takovou, jaká opravdu byla. Porozumění se podobá rozsvícení ve tmě. Náhle je
jasno. Jak říkávám občas pacientům v blázinci, když vejdu do místnosti, kde mají
zbytečně rozsvíceno: „Mezi námi je jasno dost.” Pokud porozumím
motivům, pak je i mezi mnou a dámou docela dost jasno.

Ale ve stavu pomatení mysli, kterému se říká „zamilovanost”
je sice jasno dost, jenže jsou ve hře atributy, která ono světlo zatemňují. Je
potřeba počkat, nejlépe někde v dáli, aby člověk nebyl vrhán do tmy,
způsobené třeba sexuální přitažlivostí, výřečností, kterou většina
manipulantů, mužů a žen, má. Ženy v tomto směru vedou.

Čím větší vzdálenost, tím snazší odpoutanost. A klid a ticho způsobí, že
se jeden začne věnovat věcem, které ho napřed jen uklidňují, pomáhají mu
přežít, aby ho časem začaly zcela naplňovat, on si mezitím může rozmyslet,
proč si vybral tu, čí onoho, z jakého důvodu si vybírá jeden a ten samý typ,
co ho na tom výběru přitahuje.

Pokud si odpustí slova:„nevím, nerozumím.” Pak má šanci něco
objevit. Konečně i Písmo svaté nám říká: Hledejte a naleznete. Tlucte a
bude vám otevřeno. A už mnohokrát jsem se přesvědčil, že Písmo
mluví pravdu. Takže, hledat správné dveře a klepat na ně, dokud vám se
neotevřou k dalšímu poznání.

A někdy dám v takovém případě namalovat klientovi v pominutí mysli, zvaném zamilovanost, jeho vztah a smutek, tak jak umí a jak ho cítí a on má možnost zjistit o sobě samém, kdo je, co je a kam směřuje. Jo jo.

Napsat komentář