Na lehkých nohou dám se vést…

Jsem si udělal oblouk z Prahy kolem Karlštejna na Dobřichovice. Včera 22 km, dnes zatím 12. Nehodlám v noci trpět, tak nepřeháním. Do večera maximálně ješte 10 a víc ani ťuk.

Jsem si udělal oblouk z Prahy kolem Karlštejna na Dobřichovice. Včera 22 km, dnes zatím 12. Nehodlám v noci trpět, tak nepřeháním. Do večera maximálně ješte 10 a víc ani ťuk. Bos se po asfaltu chodit v tomhle vedru nedá. Tedy dá, ale jako na jehlách. Zvyknout si jde skoro na všechno, na rozpálený asfalt hůř. Ale zatím jsem vic jak 2/3 ušel bos, zbytek v barefootach. Ty mi okamžitě udělaly puchýř. Abych si jako nemyslel.

Tak si tak přemýšlím o divadle, pěsí putování má tu výhodu, že myšlenky volně plynou, už jsem v duchu přepracoval novou hru, vymyslel scény. Akorát si to pamatovat. Ale mam měsíc čas aby všechno uzrálo. V tom vedru se mi dobře přemýšlí, pak až budu sedět za deštivých dnů ve stanu nebo v hospodě. V hospodě protože si budu muset dobít iPad, tak si udělám syžet a doma to dopíši.

Dopiji kafe, pomalu vykročím do neznáma směrem na Dobříš. Honza Andrle se zmiňoval abych se stavil tak se tedy stavím. Budu mu muset prohlidnout spižírnu. Jestli ji má dobře zásobenou, když už zve. Ale tam budu asi až zítra k večeru. Takže má čas si vymyslet výmluvu proč není doma. 🙂 Z Dobřichovic směrem na Dobříš jsem nešel. Aspoň nevzpomínám. Jo jo