Jestliže je tedy žárlivost natolik zhoubná, stejně jako je zhoubná závislost a já se domnívám, že jde o hodně podobné psychické stavy, pak vyžaduje skutečné léčení.
Jestliže je tedy žárlivost natolik zhoubná, stejně jako je zhoubná závislost a já se domnívám, že jde o hodně podobné psychické stavy, pak vyžaduje skutečné léčení. Problém psychoterapie, jak si asi mnozí už v mých textech všimli, je , že vyžaduje docela dost času úsilí i peněz. V žádném případě se nejedná o jen jakési povídání a poradenství, kde přijdete, dostanete radu, zaplatíte a už je vystaráno.
Jenže zde stejně jako v případě závislosti se námaha a čas vyplatí. Vzpomínám si na jednoho klienta, který je závislý a ještě žárlivý. Obojí ho stálo docela dost peněz i času. Docházel ke mě asi rok. Na své přání několikrát týdně. Po roce se jeho situace značně zlepšila, zlepšilo se jeho sebevědomí, abstinuje. I když jeho žárlivost v jisté míře stále trvá. Je schopen a ochoten více onu žárlivost korigovat.
Dnes tvrdí, že tím, že nepije, je více výkonný, více při rozumu v obchodních jednáních. Ne tak snadno podléhá emocím. Tím že se lépe chová, nemusí své ženě kupovat drahé dary, které stejně v konečném důsledku nic neřešily. Kupuje dárky i nadále, ovšem nikoliv na usmířenou, ale z lásky. Jeho žena skutečně uvěřila, že ji miluje, když přestal v opilosti a žárlivosti vyrážet dveře.
Nebil ji, to ne, pouze ji asi dvakrát nechtěně zranil. Jednou při onom vyrážení dveří, po druhé když se sápal na jejího spolužáka, kterého ona neprozřetelně chtěla bránit. Utrpěli oba dva podlitiny neboli monokly. Spolužák úderem jeho pěstí, ona při odstrčení, kdy druhou vzala o zeď. Tehdy jí došla trpělivost a přišla do skupiny pro rodinné příslušníky závislých.
Napřed se chovala podobně jako závislí, to jest vše bagatelizovala, časem vycházely najevo pravé skutečnosti. Nakonec se odhodlala k tomu, že muži položila nůž na krk. Buď se budeš léčit, nebo konec. Dal si říci. Přišel. Očekával jsem drsného hocha a místo toho přišel sice veliký chlap, ale od pohledu jsem viděl, že jeho potíže a agrese pramení z nejistoty, která se díky lihovým nápojům uvolňuje. Spolupracoval, nedal jsem na jeho výmluvy, že má mnoho práce.Díky mému laskavému taktnímu přístupu plnému ohleduplnosti, rychle pochopil, že buď bude spolupracovat a nebo si může hledat jinou ženu, a bydlení. A že mě to celkem zas tolik nepálí.
Vybral si spolupráci, ženu a děti. Zatím tvrdí, že tehdy dobře udělal. Začal se postupně ovládat, abstinovat hned od začátku terapie, tady stejně nic jiného nevyžaduji, postupné přestávání mě nijak neohromuje jako terapeutický přístup.Jsem přesvědčený, že abstinovat je schopen každý a ještě jsem si nevšiml, že by z dlouhodobého hlediska někdo abstinencí od alkoholu,drog nebo hazardní hry fyzicky a psychicky strádal, tedy není žádný důvod pro úlevy.
Tady jsme se snadno dohodli. Konečně pokud má být terapie závislosti a žárlivosti úspěšná, pak klient musí dodržovat má pravidla terapie. Jestli ne, pak může zkusit někoho jiného, kdo mu bude vyhovovat víc. Nejsem a nikdy jsem nebyl v situaci, že bych musel někoho do terapie nutit třeba z finančních důvodů. Lidé si napřed časem jen zvyknou a až po nějaké době některým i pravidla začínají vyhovovat. Ne všem. Ale podrobit se jim musejí. Tomuhle vyhovovaly.
Probírali jsme jeho postoje, jeho emoce. Ukázalo se, že je to velmi citlivý člověk, který kupodivu neměl opravdu rád násilí a to že zranil svoji ženu a napadl jejího spolužáka v opilosti a žárliveckém projevu jej vyděsilo. Navíc si skutečně uvědomoval jaké škody mu jeho nejistota žárlivost působí škody v obchodě. Ekonomická stránka pro mnohé je docela dobrý motiv a smysl pro změnu.
Byl schopný sám přemýšlet a mnohokrát mě překvapil svým pohledem na některé věci. Konečně jako mnozí jiní klienti. To je výhoda terapie, že se terapeute od svých klientů ledacos naučí a třeba i jinak zformuluje. jednou tak mlčel a najednou říká. Žárlím, mám strach ze samoty a čím víc žárlím, tím víc jsme sám. Málem mi ta samota zůstala.
Nakonec se ukázalo, že je nejistý před svojí ženou, protože ač velmi inteligentní byl bez jakéhokoliv vzdělání. Tedy oficiálního. Založil jako osmnáctiletý firmu zabývající se IT a výpočetní technikou, plus programováním, ale vlastně jeho žena, která se vdávala velmi mladá si klidně během mateřství doplňovala dálkově vysokoškolské vzdělání.
Když se brali, byli na tom skoro stejně. On nedokončil střední školu a vydal se na dráhu podnikání, kde byl dlouho úspěšný, ona po čase začala studovat vysokou školu z dvěma dětmi. Zvládala. On ale málem časem díky pití a žárlivosti, kdy ji hlídal, málem zkrachoval. Sice firmu si nechal, ale dal se na čas zaměstnat, přestal si věřit. Díky své vytrvalosti a odolnosti, schopnosti snášet požadavky terapie, nakonec se vrátil a vlastně došel dál než byl předtím. Dokonce i to středoškolské vzdělání si dodělal. Samozřejmě jsme zabloudili i do dětství, tam nebylo nic, co by nasvědčovalo, že by si nesl nějaký mindrák z domova. Rodiče ho nijak nepreferovali ale ani nediskriminovali, Nebránili mu odejít ze školy a podnikat, dokonce mu věřili. Dost dlouho právem.
Nakonec, vlastně strach, že nebude dost dobrý pro svou vzdělanou ženu mu způsobil potíže se žárlivostí a aby ho překonal používal alkohol k rozpuštění obav. Jak to někdy bývá, zřejmě měl dispozici k závislosti a probudil spící psy. Ne u každého kdo řeší psychické potíže alkoholem k tomu dojde, ale riziko tu je. Na začátku strach a nejistota u jinak úspěšného člověka. Takže jak je vidět ne vždy člověk nemusí být neúspěšný aby prožíval nejistotu a strach z toho jak ho druzí lidé budou vidět. Hlavně jak ho budou vidět ti nejbližší.
V momentě kdy si uvědomil, že jeho žena sice studuje, ale je to vlastně i díky tomu, že je natolik schopný aby dokázal zajistit dostatek finančních prostředků a tím ji umožnit zaplatit paní na výpomoc, vlastní auto pro ni na dojíždění do školy, slušný životní standard, kdy ona skutečně ve vypjatých chvílích nemusela přemýšlet o existenčních záležitostech, tak mu právě pomohl pohled na smysl své vlastní činnosti ve prospěch své ženy i dětí.
Terapie právě může tyhle věci odhalit a ukázat. Může dát člověku naději v tom, že je pro druhého důležitý a když jsme důležitý, tak chytrý člověk přeci se nezbavuje pro sebe někoho kdo má cenu. A pokud to udělá, pak má jen co si zaslouží. I tohle je jeden z možných směrů v terapii žárlivosti. Žárlivec může žít v nesmírných obavách, že pro toho druhého se stane bezcenný, Neříkám to poprvé, prostě být pro někoho důležitý a cenný má většinu lidí, hodně velký smysl. Smysl je něco trochu jiného, než motivace. Mít pro někoho smysl, znamená někdy ani ničeho zvláštního nedosáhnu, ale to, že jsem v něčí přítomnosti je naplňující a uspokojující. Protože být v něčí přítomnosti je něco co dělá mě a jemu dobře.
Vzpomínám jak jsem se svojí ženou Petrou šel pěšky z Krakova do Čenstochové. Měli jsme týden po svatbě, žádnou motivaci, jak by řekli amatérští psychologové jsme k té cestě neměli. Jen jsme věřili, že být spolu má smysl, jít spolu pěšky také má smysl a byli jsme na té cestě jedno tělo a jedna duše. Manželství nedopadlo dobře, naše společná řeč skončila, ale tahle vzpomínka má pro mne dodnes právě krásu v tom ujištění, že souznění a sladěnost je mezi mužem a ženou občas možná. Nelze ji dosáhnout úsilím, ale právě jen tím, že obé k sobě lidé nechají přijít.
Pokračování někdy