Kokety botkou klapající

Život a internet poskytuje přehršel zábavy. Co znamená slovo přehršel
jsem si zjišťoval také na internetu a dám ona zjištění odkaz. Je zajímavé
číst, co všechno ono slovo znamená a kde a jak se používá.

Přehršel

Leč pojďme k lahodnější věci jak praví klasik. Ona výše mnou
zmiňovaná zábava spočívá v používání mých nových super chytrých hodinek a
kalorických tabulek. Hodinky mi mimo jiné ukazují, kolik kalorii jsem
strávil lenošením, kolik aktivně a kalorické tabulky mi zase poskytují
informaci, co jsem snědl, tedy když snědené zapíši, kolik to mělo kalorii,
tuků, bílkovin a sacharidů.

Rozhodně se tedy kvůli kalorickým tabulkám neomezuji. Spočítal jsem si na
kalkulačce BMR, kalkulačce bazálního metabolismu, kolik mám, tedy přibližně
asi, nutný počet kalorii, vyšlo mi kolem 1830 kalorii denně a zjistil jsem,
že se do něj pohodlně vejdu, aniž bych měl hlad. Kalorické tabulky mne nejen
pobavily, ale udělaly mne i skoro šťastným. Nepřežírám se a zlehka hubnu.

Dnes jsem si dal k snídani čtyři vajíčka na tvrdo, tvaroh s lněným
semínkem, pochopitelně tučný, lépe chutná, k tomu umleté lněné semínko a
kafe se šlehačkou. To jeden skutečně hlady netrpí. Dohromady 769 kalorii,
43g bílkovin, 11g, sacharidů, 70g tuků a 5g vlákniny. K tomu kafe se
šlahačkou. Po snídani v břiše jak v pokojíčku. K obědu bude kachnička se
zelím. Oběd tak před odchodem na skupinu, kolem 15:45. A pak večer něco málo
tučného, abych měl za den kolem 100g gramů tuku. K tomu kedlubna, nebo
zelené fazolky.

Dá se říci, že LCHF strava je skutečně chutná strava. Sladké mi nechybí,
jsem najedený a hubnu. Pomalu, ale jistě. Dají se vymyslet různé kombinace,
receptů je plný internet, většinou všechny vypadají vábně a lahodně. Navíc
jsem si přečetl spoustu dobrých článků a shlédl zajímavých videí, které se
zabývají stravováním, zdravotními problémy, jak z nich ven a nejedná se o
žádné šarlatány z New Age.

Takže jsem se naučil zacházet, jakž takž s chytrými hodinkami, přečetl
jsem si něco o práci s kaloriemi a poživatinami. Nikdy předtím jsem se o
tyhle věci takhle dopodrobna nezajímal. Ano zkoušel jsem nízkosacharidovou
dietu podle Tima Ferrise, ale to jsem jen vlastně okopíroval a nešel jsem
dál podle dalších důležitých poznatkům různých lidí, jako je Jan Vyjídák,
dr.Hana Krejčí, dr.James Fung, dr.Tim Noakes a dalších. Pročetl jsem toho a
shlédl dost, abych si udělal jakýsi vlastní plán, nebo naznačil metodu,
kterou chci jít, co zachová pravidla LCHDF a přitom bude vyhovovat mě.

Celoživotně si všímám jedné věci. Někdo, někdy přijde s nějakou teorii,
popíše ji, začne ji uplatňovat v praxi, aby z ní potom udělal dogma. Může se
to týkat náboženství, stejně jako psychoterapie, nebo stravování. Naštesté
jsou na světě lidé, kteří jsou ochotni ona dogmata zkoumat a zjišťovat, zda
ono dogma odpovídá tvrzením, kterým se ohání. Nakonec se ukáže, že základní
premisy platí, ale jsou možné variace, které si jeden každý nastaví podle
svých potřeb a fungují.

Teď zábava z jiného šuplíku. V psychoterapii platí pravidlo:
„Vyslechnout, akceptovat, nehodnotit.” Leč přesto občas musím
klientce při telefonování říci.(Tyhle radosti, nejčastěji zažívám s
klientkami.) „Ano, mám čas na to abych se s vámi domluvil o čase
konzultace, ale ten čas je limitovaný. Tedy řekněte, jestli máte čas přijít a
nevysvětlujte mi důvody, proč se vám to nehodí v čase, který vám
nabízím.” Což dost klientek lehce rozhodí. Dají najevo, že by si mé
jednání představovaly jinak.

Se skřípěním zubů přijmou nabízený čas, aby mi za deset minut některé
napsaly SMS, že váhaly, protože měly na ten čas domluvené rande s milencem.
Vlastně jsem jim svou neústupností a neurvalým požadavkem, aby se tedy jasně
vyjádřila, zkazil rande. Ano, takový jsem já. Skoro jak říká Irvin Yalome.
„Kat lásky.” Což je dost dobrá kniha o psychoterapii. Čtivá.

Také občas někomu zabiji lásku. Když nezabiji, aspoň zpochybním. Ona se
mohla někde tulit s milencem, zatímco manžel tvrdě pracuje a místo toho, jak
opět říká klasik: a líbají se v denní, noční čas, když přitulí se k sobě
vysvlečeni…
se dívá na mě, na starého, oblečeného, bosého, co ji
poslouchá a bere ji její iluze, že je to ten pravý, jediný, bezchybný. A
zeptám-li se, zda s ním hodlá spojit svůj život? Praví: „Ráda bych,
ale on je ženatý a mladší.” A dost často se dají do pláče, neb tuší,
že všechno má svůj konec. I ta láska, co skoro hory přenáší. Jo, takový jsem
já. A ty SMS fakt nejsou vymyšlené.

Život má své kouzlo a je mnoho jiného zajímavého, než politika. A větší
zábava, než politické analýzy. Tak a jdu pracovat. Klientka se blíží. Už se
těším na kachničku. Po odchodu klientky, dám ji do remosky, trochu opeču, pak
k ní přidám zelí, chvíli budu péct dohromady. Křupavá kůrčička a zelíčko.
Inu, jak říká klasik. Franta Villon:

Z kartouzy mniši žebráci,
dominikáni řeholníci,
holčičky v sukních, lajdáci,
parádní holky, služebníci,

kokety botkou klapající,
a všemi mastmi mazané,
floutkové s přezkou na střevíci.
Odpusťte všichni křesťané…

Inu, dokud žijem, můžeme si žít.Jo jo.

Napsat komentář