Počasí je krásné, až děsivě krásné, pokud člověk domyslí důsledky. Pořád čekám, kdy začne pršet. Chápu, že jsou lidé, co mají pocit, že takhle y mělo být pořád. Ono když je hezky, lépe se i žije. tedy aspoň takový mám pocit.
Jistě, jsou země, kde dost dlouho neprší a lidé tam žijí, umí zacházet s vodou, mají prostředky jak ji získat a využít. V téhle zemi se to budeme, jak se zdá, muset naučit.
Předpověď počasí slibuje, že příští dny by mělo pršet. Na území Prahy. Tak doufám, asi se snad i za ten déšť začnu modlit. Třeba modlitba pomůže. Když nepomůže, neuškodí. Někteří zarputilí ateisté sice na modlitbu nevěří, vlastně oni nevěří na nic. Ale jak říká jedna moudrost. „Je hloupé věřit všemu a ještě hloupější je nevěřit ničemu.”
Sleduji politickou situaci a bavím se. Sliby se míhají vzduchem a médii. Inu slibem politik nezarmoutí. A blahoslavení chudí duchem, co věří všem slibům politiků. Jasně, nějaké sliby politik splní. Občas se podobají alkoholikům, co při ranní kocovině, slibují, že už nikdy. A všichni kolem vědí, že jsou to kecy. Ze soucitu vyslechnou, zapomenou, případně ironicky v dalším bodě okomentují.
Já už ty lživé sliby ani nekomentuji. Vím koho má trochu smysl poslouchat a vím, kdy je ztráta času, cokoliv poslouchat. Jsem otrlý. ono člověku, když chce být prospěšný sám sobě a prospěšný druhým nic jiného nezbývá, než být lehce okoralý. Protože pak se nedá opít rohlíkem slibů, ujišťování, jak těch závislých, tak politiků.
Vždycky, když mi zavolá nějaký závislý, terapie chtivý, nechám mu čas, aby se osvědčil. Aby prokázal svůj zájem o terapii, svou ochotu změnit své chování. Pokud se projeví jeho zájem, jeho ochota, pak jsem i já nakloněný spolupráci. V tomhle jsem se hodně poučil u zenových mistrů, kteří nechají žáka čekat, nechají ho projevit opravdový zájem a ochotu snášet utrpení.
Nehledám klienty, nehledám žáky. Musí si mne najít sami. S politiky jednám podobně. Protože jsem se naučil spoléhat na sebe, politiky nepotřebuji, stejně jako nepotřebuji vládu. Vláda mi nic nedá, vláda chce ode mne. Peníze, spolupráci, zájem. Jak říkám, vláda se mě může zeptat, co bych si přál, pokud splní mé přání, jsem ochoten věřit, že je schopná, pokud ne, nehodlám se emočně kvůli slibotechnám z vlády emočně zatížit, investovat svou energii do změny nevěrohodných ministrů.
Jestli chtějí opravdu voliči znejistit libovolnou vládu, Nejlépe tedy totální ignorací. Stejné jako v ostatním životě. Pokud milujete, nenávidíte, pak se zajímáte. Pokud mlčíte, ignorujete, jste lhostejní, nekritizujete, tak nezájem je tou nejděsivější věcí, jaká se komukoliv může stát. Posměch a nezájem je pro politika i libovolného člověka tou nejhorší variantou.
I pro genderové aktivistky, co stále bojují s muži, protože mají pocit, že boj, je tou nejlepší cestou, jak získat sebevědomí a vítězství. Pak většině z nich zbude ono vítězství a masturbace k tomu vítězství. Nakonec, ať si ji užijí. Prý uvolňuje a má skoro stejné účinky jako milování s chlapem. Láska k sobě naplňuje skoro život. Ale je tam ono slovíčko: „Skoro.” Když je něco skoro, není to celý. Jo jo.