I jen malá změna k lepšímu, je pořád změna k lepšímu

Měl jsem chuť si koupit botky.

Měl jsem chuť si koupit botky. Dopsal jsem kapitolu fantasy, dostal jsem dnes impuls od jednoho mladého muže, že co jsem zatím napsal se mu líbilo, takže jsem se rozepsal a skoro jsem dokončil další kapitolu. Pak jsem natáhl staré botky a vyrazil do vsi. Pochopitelně, když jsem dorazil k Andělu, usoudil jsem, že než abych bloudil po obchodech hlady, je potřeba se najíst. Co držím tu bezsacharidovou dietu, jsem z různých pramenů varován, abych netrpěl hlady. Pak se prý přestane hubnout. Tedy spalovat tuk, nikoliv odstraňovat voda. Vyrazil jsem tedy směr Italský bufet, dal si trochu masa se zeleninou, poslouchal jsem dvě prodavačky, jak se mezi sebou baví ukrajinsky a zkoumal, jestli rozumím o čem se baví. Rozuměl jsem. Bavily se jak jinak, jen o chlapech. Stěžovaly si stejně podobně, jako si ženy stěžují v jazyce českém. Ženský jsou prostě pořád nespokojené.

Spokojená žena, to je div ne přírodní úkaz. Poznal jsem jich hrozně málo. Má láska si napřed stěžovala, že jsem obézní, když jsem tedy s tím něco začal dělat, nelíbí se ji, že nemám doma nic jiného, než předepsané potraviny. Bodejť bych je měl, to je stejná vábnička, jako flaška kořalky pro abstinujícího alkoholika v ledničce. Nejsem naiva abych si neuměl spočítat, že přijdou chvíle, kdy mé tělo nezatouží po proteinech a zelenině, ale po chlebu, bramborách či koláčku. Čím dál ode mne, tím snadnější život. Hrdinské kousky a „trénink” v odolnosti za pomoci utrpení z přemáhání, že si ten kousek nedám a jen tak maličko ovoce nezaškodí, je v tom samém duchu, jako když si feťák říká, že si to psaníčko schová aby se trénoval v tom přemáhání. Pak už jen stačí maličko a jede v tom jak namydlený blesk. Dal jsem si závazek, že shodím na 70 kg, a pak uvidím. Ještě mi zbývá shodit 18 kilo, než se pár měsíců s měsícem sejde, jsou dole. Když budu dodržovat pravidla.

Ale abych se vrátil k těm botkám. Najedl jsem se, sešel o dvě patra níže, prošel se u Baťi, uviděl botky, které mne zaujaly, měli i na mě číslo, zkusil, zakoupil a jsem majitelem nových kotníčkových semišek. No a když jsem tam byl, šel o kousek dál k Marks & Spencer a zakoupil dvě košile. Každá má dvě kapsičky, takže jsem spokojený. Košile, co má dvě kasičky je správná košile pro opravdové muže. Prošel jsem obě knihkupectví, co byly v dosahu, zjistil jak se prodávají mé knihy v knihkupectví, zdá se že se prodávají, to se ale dozvím až mi zase pošle Kosmas vyúčtování. To je ten nejlepší ukazateli prodeje.

Jo držet dietu není jen tak, když držím svou oblíbenou obilnou, tedy Kolathovu snídani, mleté obilí se sušeným ovocem a oříškami, tak se také ta skvělá snídaně časem přejí. Duše a tělo zatouží po něčem jiném. Tady u téhle diety mě jak už jsem psal zaujalo, že se tam doporučuje se naprásknout sedmý den, některé prameny dokonce doporučují i dva dny libovolnými poživatinami obsahující sacharidy. Tak se těším na úterý. Už mám zcela jasný plán s čím ráno začnu. Zatím si po internetu studuji prameny, abych věděl, jak komu tenhle způsob funguje. Občas se dozvídám, zcela protichůdné názory. Já se zatím cítím dobře. Zjistil jsem, že když dodržuji postup, jak je popsaný v knize, dost piji vodu, tak žádné potíže. Má láska přenesla avokádo, co je jediné doporučené ovoce, a to mi udělalo náramně dobře. Jedl jsem ho poprvé. Zatím jsem se držel vždy tradičních druhů, jablka, hrozno, švestky, banány, a další. Avokádo mě dosud nijak nezaujalo, ale protože mi chutnalo, budu ho jíst i nadále.

Je po volbách, mnoho lidí má tendenci považovat ten výsledek za konec světa. Já to nevidím tak černě. Budu se muset starat, jako jsem se staral dosud, takže s jistým zadostiučiněním sleduji pár volů, co mají pocit, že chod světa je závislých jen na nich, aby se nakonec ukázalo, že jde jen o pár potyček mezi idioty, co se považují za elitu, dokazuje jen to, že základním počátkem libovolného maléru, je pýcha těch, co mají pocit, že jim je dovoleno všechno, aby nakonec zjistili, že zas tolik toho nemůžou, protože jsou i jiní lotři a ti také chtějí k lizu. Tak se perou, aby nakonec zjistili, že místo úcty se jim dostává jen posměchu. Ti pitomci se tomu ještě diví. Ani si soudruzi nevšimli, že jich opravdu lidé mají plné zuby, lhostejno, jestli jde o ODS, nebo socany.

Ztratit úctu druhých lidí je snadné, velmi snadné, vím tohle z vlastní zkušenosti. Získat víru okolí, úctu a důvěru, trvá roky. Rozhodně k tomu nestačí pár skvěle přednesených lží a slibů. Jsou sice tací, co píší něco o „ovčanech” místo občanů, ale já vidím, že lidé opravdu dali přednost čisté naději. Zcela přirozeně. Měli možnost volby, tak volí. Zrovna na FB, běží debata mezi mnou, Liborem a Ajkou, kde jsou ti, co volili Zemana?. No přeci se jen málokdo pochlubí, že volil toho člověka, který se z brilantního řečníka, celkem vtipného člověka, stal přesně tím jedincem, který se chová jako závislý. Žádná chytrost, nebo nějaká zvláštní politická obratnost není z jeho strany vidět.

Tyhle manipulace, které předvádí, umí každý opilec třetího řádu. Bez námahy. A ti co ho volili, si od něj tolik slibovali. Žili v domnění, že sice je hrubián, ale jak už to bývá, z hrubiána, který to myslí s druhými dobře, se ukázal jen člověk, který to myslí dobře jen se sebou. Navíc bez nějakého zvláštního skrývání, že je potřeba získat co nejvíc moci, aby si mohl dělat co chce. Jako každý „slušně vylitý alkoholik.” Kolik já takových viděl, jak markýrovali vzdělanost, rozhled, aby se nakonec ukázalo, že jim jde jen o to, aby mohli bez zábran si chlastat, tak aby jim v tom nikdo nemohl překážet.

Moc je velmi silná droga. Moc, která zastraší všechny kolem. Jenže, když narazí na ty co se zastrašit nedají, tak není důležité jestli se shrnul koberec a on zakopnul, narazil si koleno, aby zastřel, že se vlastně lekl. Nebo začne vykládat něco o tom, že nahlédl, že takhle žít nechce. Ono mu totiž při setkání s těmi, co se nebojí, dokáží se postavit, vlastně nic jiného nezbude. Ještě pár takových malérů a je jasno, stane se zcela nepřijatelným i pro ty, co ho s nadšením volili. Podobně jako se tohle stalo vedoucím lidem v ODS a i ČSSD. Voliči jim ukázali, že je to jinak, veřejné mínění už začíná fungovat, a stejně jako ty opilci pod tlakem veřejného mínění mění aspoň částečně chování, tak zrovna tak ti, co se opíjejí mocí, budou muset své chování změnit.

No jo, začal jsem botičkami, skončil opíjením mocí, ale nějak sem měl potřebu se vyjádřit k obojímu. A Sparta vyhrála a byl to pěkný fotbal. Dokonce se poměry natolik zlepšily, že i na naší ligu se dá koukat. Občas. Tak se třeba změní i chování, našich služebníků, co jsme si zvolili. Budeme je muset ještě vychovat, ale myslím, že to půjde. Nakonec, co vím, tak při dostatečně vlídném a vytrvalém požadování změny, se jistá změna k lepšímu vždy dostaví. Malá změna, je také změna. Jo jo. 🙂