Hory, řeky, pláně, buš

Hackli mi blog. Tedy webovou stránku. Nuž, co se dá dělat,než to opět zprovoznit. Martinovi se sice povedlo ji na den dát do chodu, ale zřejmě někde zůstala chybička a je hacklý zas.
Uvidíme ráno. To je ostatně moudřejší večera, jak praví přísloví. Tuhle často citovanou pravdu jsem si mnohokrát v životě ověřil. Člověk se vyspí a většinou se mu ráno nezdá ten svět, tak černý jako zvečera. Ostatně zpívá o této moudrosti i Pavel Bobek v písničce: „Dvě stě cest.”

…řekla, víš přece noc, na všechno lék má, a zítřek snad lepší odpověď ti dá. Dala mi pusu a já připustil, že asi pravdu má, je přece dvě stě cest, jak sbohem dávat…

Už je tomu dávno, co jsem tuhle písničku slyšel poprvé. Okouzlila mne, jako ostatně mnoho jeho převzatých písní, které vyprávěl, nejen zpíval. Každá je takovým malým příběhem. A Pavel Bobek, jak říká Jakub Kaifosz, je skvělý vypravěč.

Ano, na světě se dějí nehezké věci a hackeři, nebo spíše crackeři, prostě nedělají hezké věci. Inu, lidé se živí různě nepoctivým způsobem. To bylo, je a bude. Vždycky malá skupina hajzlů zkusí otrávit život těch druhých. Na internetu je k tomu spousta příležitostí. Ale já jsem takový důvěřivý člověk, co ví, že většina těch skutků, ať dobrých, nebo zlých, se k těm lidem vrátí. Se vším všudy.

Ano, jsou lidé, co mají pocit, že se jim nic nevede, nemají žádné štěstí, aby se nakonec ukázalo, že většinou mají možnost si svůj život zlepšit. Pokud mají svobodu a mají odvahu. A jsem rád, že svět není jen plný sviní, jak se někdy může stát, ale jsou i lidé, co mají soucit z druhými, jsou ochotni prospět a najít cestu i pro ty druhé. Objevil jsem v souvislosti s exekucemi tohle video.

https://video.aktualne.cz/dvtv/neopravnene-exekuce-dluznici-jsou-systemem-semleti-neveri-ze/r~55f8195a0cf211e8ac3d0cc47ab5f122/

Rád je šířím, protože mnohým svítá naděje. Pochopitelně jen těm, co si nenechají líbit ty zlodějské praktiky, které některé společnosti, přes zákon praktikují, jak říká ten advokát v tom videu. Ale jak je vidět, cesta, aspoň nějaká z toho pro některé lidi vede ven.

Vím, jak je manželkám, rodičům, sourozencům hráčů. Ne, hazard nepovažuji za poctivé podnikání, stejně tak ty podmínky, kdy si lidé půjčují a jsou nestydatě okrádáni, třeba tím rozhodčím, který vždy stojí na straně věřitele a jejich právníci uplatňují ty sazby, které zničí a ožebračí i ty, co by jinak spláceli.

Tak jsem rád, že jsem možná objevil a mohu aspoň touhle cestou na iDnes šířit možné východisko. Snad i brzy na svém webu. Pokud se to Martinovi podaří dát do pořádku a zabezpečit co možná nejlépe. Poslechl jsem si na webu o zabezpečení na WordPressu, tak uvidím. A díky té přednášce jsem změnil i způsob hesel, jak na svých účtech, tak i na internetovém bankovnictví. Opatrnosti, jak je vidět není nikdy dost.

https://slideslive.com/38891897/jak-si-nenechat-hacknout-wordpress-stranky

A jinak jsem se celý den flákal. Na chvíli si stoupl ke stojanu, abych namaloval akvarelem obrázek. Maloval jsem skály, louku a nebe. Má láska poznala louku a nebe. Skály považovala za kupky sena. No, vidím, že budu muset přidat popisky. Ale malování, barvy vrstvení mě docela uklidňuje, mysl čistí, fantazii rozvíjí. Maluji hory a vidím ty, kterými jsem prošel, přešel, pobyl v nich. A že jich po celém světě bylo. Všechny byly krásné. Každé jinak. A všechny monumentální, nebezpečné a zároveň uklidňující. Člověk si v nich uvědomí vždy tu velikost a zároveň malost.

Lidé v horách jsou si na celém světě podobní. Vědí o těžkém životě své. Zároveň, ti, co v nich zůstali a neodešli za lepším do nížiny, vědí proč. Stejně asi jako lidé, kteří žijí v těch pláních, které jeden ani nedohlédne. Pláně, hory, mají svou poetiku. Ale pláně a moře malovat neumím. Tedy ani hory. Asi se budu muset přihlásit do nějakého kursu, podobně jako do kursu kreslení, abych se naučil tu krajinu, moře aspoň trochu malovat.A jak se zpívalo v té písničce v knížce: „Lovci mustangů.”

Malý tulák zatoulaný
bez domova tuláček.
Volný je a lehkonohý
bez domova tuláček.

Steskem, touhy ozvěnou
nekonečné pláně zvou.
Hory, řeky, pláně, buš
zdolá kůň i v sedle muž.

Bohužel neznám tu písničku v angličtině, neznám autora, tak dáme jinou, trochu podobnou. Pochopitelně od velkého vypravěče Pavla Bobka. Jo jo.

Napsat komentář