Monthly Archives: Leden 2019

Když řeknu ne, necítím se vinen

Opakování je prý matkou modrosti. Nevím, jestli ti, kteří si tohle opakování přečtou, budou moudřejší, ale jsem tak laskav a trochu jim zadarmo přiblížím, co za peníze učím. V asertivitě se učí rozdíl mezi kritikou a hodnocením. Také se učí kritiku přijmout a kritiku odmítnout. K tomu se ještě učí, která kritika je přijatelná pro […]

A Vůdce, co je neomylný…

Položím-li někomu otázku, například, jaký má na něco, někoho názor a on mi odpoví: „Zkus o tom přemýšlet!” Pak se usměji a sdělím tomu člověku, že… Není pro mne tak zajímavým, abych se snažil uhádnout, co si myslí, neb nejsem čtenář myšlenek. A hádání mne nebaví. Nemám rád, když se kdokoliv se mnou pokouší manipulovat […]

Na pár otázek mi nikdy neodpověděli

Zaznamenal jsem v jedné diskusi na iDnes přiznání pana Josefa Sedláčka ke členství v KSČ do roku 1989. Přiznal se dobrovolně. Což mne udivilo. A ocenil jsem ono přiznání, Na rozdíl od mnohých jiných diskutérů, kteří otevřeně přiznají svou náklonnost k socialismu, ovšem nikoliv ke členství v KSČ. Měl jsem hodně, především u plavby, kolegů, […]

Dělám-li na co mám může to být radost

Trochu se vrátím k blogu o řeznících kolegy Zieglera. Také bych byl rád, kdyby lidé, co mají na řemeslo ruce i hlavu, ono řemeslo se zlatým dnem dělali. Za dvacet pět let terapeutické praxe jsem se setkal se stovkami mladých lidí, kteří prošli léčebnou, kteří neměli žádné vzdělání, mimo toho základního a přitom absolvovali několik […]

Jen tak si jde svou cestou

Občas se dějí věci. Soud osvobodí policajta, co dělal jen svoji práci. Británie neví jak bude odcházet z EU. Pubertální holka ve slušné rodině z ničeho nic spolyká prášky.  Dá se říci, že všechno má pro mne nějakou důležitost, která mne přivede k zamyšlení nad stavem světa. Uvědomuji si, že události nejdou spořádaně za sebou, […]

Mladý Karel Kryl z roku 1969

Občas se dozvím v neděli ráno něco optimistického. Jednou z těch příjemných zpráv sice o nepříjemném období je nalezení záznamů v norské televizi s Karlem Krylem z roku 1969. Český rozhlas ty záznamy publikoval na svých stránkách. Zhruba 22 minut. Karel Kryl. Vlastně to je poprvé, co vidím Karla Kryla jako mladého. Slyšel jsem poprvé jeho […]

Co je to žít život jako o život a naplno?

Co to znamená žít jako o život? Pamatuji se na reakci jednoho psychiatra, který ve společnosti na chválu jednoho našeho známého, co šel z akce do akce, každému chtěl pomáhat, za všechny lidi byl ochoten dýchat.  Všechno po všech uklidil, všem poradil, všichni ho milovali, chválili, obdivovali. Nezastavil se. Říkal : „Já neumím odpočívat, mně […]

Zabili lidi, unesli ženy

Tak jsem se dozvěděl v americkém dokumentu „Červená pilulka,” který se se zabýval utlačovanými muži z pohledu feministky. Že existují lidé a ženy. Nakonec v mém mládí existovala říkanka: „Lidí tam moc nebylo, jen samý ženský.“ To, že má ona feministka, díky natočení onoho dokumentu problém se svým feminismem, se ani nedivím. Je to drsný […]

…že se vrátí k své milé…

Když tak trhám občas na kusy ty bolševické pohůnky a bolševické časy, lemované pitomými častuškami a ještě pitomějšími sovětskými filmy, nedá mi abych se nezmínil o jednom filmu, co jsem viděl jako kluk. Mám na mysli: „Balada o vojákovi.” Apolitický sovětský válečný film. Něco neuvěřitelného. Hrdina, co má strach, přesto zničí ze strachu dva tanky, […]

Častuškáři má neochvějná láska

Všiml jsem si, že pod blogy určitých autorů, se schází parta komentujících, kterým přezdívám „častuškáři. Co jsou, nebo byly častušky, a proč ty komentující tak nazývám, se pokusím méně informovaným vysvětlit. Vysvětlit, případně na konci blogu uveřejnit nějakou ukázku. Tedy: Častušky podle Wikipedie vypadá asi takhle. Častuška je krátká ruská lidová báseň, potažmo píseň. Častušky […]