Yearly Archives: 2018

…do nebe jsem se rouhal…

Neděle, je slovo odvozené od nedělat, takže jsem nic nedělal. Pouze jsem upekl kousek kachničky a oddal se přemítání. No a sledoval fotbal. Rád sleduji českou ligu. Sice na ni slýchávám slova pohrdání z nejrůznějších stran, ale fotbal mám rád a slezské derby Opava vs Ostrava jsem si nenechal ujít. Fandil jsem Opavě a nezklamala. […]

Myšlení bolí

Sobota jak vyšitá. V noci jsem si četl po několika letech, opět román od Maria Puza: „Omerta.” Pochopitelně skvělý román, ale myslím že velikostí Kmotra nepřesáhl. Což mi nevadilo, ne všechny knihy jednoho autora, který se zabývá vlastně jedním tématem a tím je sicilsko-americká mafie, mohou být geniální. Tak jak byl už zmiňovaný „Kmotr.” Puzo […]

Botulexoví diblíci a věční mladíci

Tak jsem si pročetl pár blogů, zamyslel jsem se na životem, vzpomněl jsem si na některé lidi, kteří komentovali a měli zasvěcené, či nezasvěcené poznámky. Nijak se netajím tím, že mám rád ženy. Mám ovšem smůlu, nebo štěstí. Podle toho, z které strany se na věc podívám, že ne každou. Tedy ne ženy, které trpí […]

Ženské výroky v kontextu dní

Je čtvrtek, od pondělí přemýšlím o nové hře, kterou hodlám napsat. Rozhodl jsem se v noci z pondělí na úterý. Přemýšlel jsem o nedělní zkoušce, která se mi moc nelíbila. Jak jsem si tak v posteli přemýšlel, v posteli se v noci docela dobře přemýšlí, vzpomněl jsem si na několik svých životních osudů a rozhodl […]

V hlavě mi vázne vzpomínka plíživá

V roce 2009 jsem ve spolupráci s Českou televizí natočil první díl seriálu „Ze závislosti do nezávislosti.” Rok předtím jsem začal s %Českou televizí spolupracovat. Bylo to na popud paní Sovišové, která objevila mé blogy na seznam.cz navštívila mne a nabídla spolupráci. Napsali jsme spolu několik dílů pořadu „Rodina a já,” který běžel už dlouhá […]

Zákona se dovoláváte?

V poslední době běží debata na téma: Jarek Nohavica a medaile. Jsem rád, že se nemusím proti tomu člověku vymezit, neb jsem se o jeho tvorbu, podobně jako o tvorbu bratří Nedvědů nijak zvlášť nezajímal. Všichni tři, výše uvedení mne nějak více méně minuli. Preferoval jsem jinou muziku, jiné textaře a jiné básníky. Něco málo […]

Změním se až budu mít potřebu

Ve všech diskusích, které kde vedu, se vždy lidé, pokud zjistí, že jsem terapeut, dožadují terapeutického přístupu. A já se přiznám je vždy zklamu. Nechci se chovat jako terapeut v osobní diskusi, ani pod blogem, který se zabývá třeba mým pohledem na asertivitu. Pamatuji se, jak kdysi jeden můj výcvikový lektor si sedl do kruhu, […]

Bolševici a soudruzi

Byl mi zablokován účet na iDnes. Neb jsem soudruhům a bolševikům, říkal soudruhu, bolševiku. I když, dokonce jsem si odpustil urážlivá slova, jako „zasraný bolševiku.” Či „debilní soudruhu.” Inu, jeden dnes neví, co je správně. Pokud někdo zastává komunistické ideály, pak je zvláštní že neunese ten správný název, se kterým se ti děvčata a hoši […]

Ani Bůh netuší

Dostal jsem po probuzení SMS. Šel jsem si lehnout po polední, neb mám dovolenou a odpolední spánek posiluje prý ze všech spánků přes den nejvíc. SMS dostávám dost často, někdy mi píší klienti, buď se omlouvají, objednávají, nebo si stěžují. Tahle byla od mé lásky, která se mnou strávila dopoledne v plné práci, Obrázek mi […]

Bolševik v nás

Dozvěděl jsem se o sobě, co jsem nevěděl, pobavil mne ten zájem, vím už, že jsem „sebestředný a arogantní.” Nakonec, pokud se o člověku mluví, je to lepší než ticho. V roce 1992, když jsem dělal výcvik v asertivitě, zapamatoval jsem si jednu větu, kterou Beleš, náš lektor často opakoval: Čím víc je člověk agresivní, […]