Dorazil jsem časně zrána v jedenáct do blázince. Po měsíci. Uvítali mne hezky. Kolegyně. Jestli pacienti, nebylo až tak jisté. Podle řeči těla, byla dobrá polovina skupiny v obranném postavení. Společnost mi dělala dva a dvacetiletá stážistka. Sice nesměla ani ceknout na skupině, ale údajně byla skupina zajímavá. Povídala. Takhle to u mne stážisti mají. […]
Poslední víkend o dovolené. Užil jsem si ji. Jinak, než předchozí léta, ale užil. Odpočinul, získal spoustu vědomostí, které se mi mohou hodit. Byla tom taková hodně studijní dovolená. Zabýval jsem se studiem emocí a řečí těla. Teoreticky i prakticky. Trochu jsem se vrátil ke své minulosti, tedy k plavbě, prohledal jsem internet, našel spoustu […]
Dal jsem vydělat Českým dráhám. Jel jsem se svou láskou do Děčína vlakem. Jel na čas a stál nás asi tolik, co by nás stála cesta autem. Ale kdybychom jeli čtyři, už by byla cesta vlakem, oproti autu, prodělečná. Občas mám takový zvyk počítat. Sice stejně nic neušetřím, neb co ušetřím na jednom, utratím na […]
Pranostika mluví jasnou řečí. „Svatá Anna, chladna zrána.” Ochladilo se, to jo, ale nic dramatického. Běžné středoevropské léto. Mám docela rád tyhle léta. Občas hezky, občas prší, tráva zelená, pole žlutá a hnědá. Sklizená, zoraná. Překvapilo mne, když jsem v roce 1993 sestoupil z Pyrenejí do Španělska, cestou na Gibraltar, že jsem většinou viděl dvě […]
Smazal jsem blog, kde jsem se pokoušel adorovat editory, které používám na psaní. Dělo se tak pod vlivem sledování své lásky, která provádí korekturu jedné diplomové práce v LibreOffice. Jak se lidé nadřou, když nemají ty správné nástroje. Vychvaloval jsem v něm výhody unixovým textových editorů, které používám. Leč mi došlo, že nepíši pro lidi, […]
Poslední týden dovolené. Ty tři předchozí byly dost slušné. Trošku, ale jen trošku jsem se prošel, viděl jsem velký kus Tour de France. Nakouknul jsem do toho kolotoče. Přečetl hromady zajímavých knížek, viděl pár dobrých filmů. Ticho a samota. Zjistil jsem, že už dávno nemusím, jak říká klasik, chodit tam, kde hlučno je a živo. […]
Je časně zrána, spát se mi nechce. Chvíli koukám z okna do Prahy, mám docela slušný výhled. Pak si zase čtu, láduji do sebe meruňky. Teď si uvařím kafe. Nějak se nemůžu naučit říkat „káva.” Je mi tohle slovo takové vznešené. A ještě, co mě fakt bere, je , když mi někdo nabídne kávičku. Zní […]
Zjistil jsem, že mne začala díky Tour de France, zajímat trochu cyklistika. Podíval jsem se na jednu etapu, zjistil jsem, že mají skutečně skvěle zpracovaný televizní přenos. Díky internetu jsem snadno našel informace o závodu, začali mne zajímat i experti komentující přenosy jednotlivých etap. Poté jsem začal sledovat samotný způsob závodění a pochopil jsem, že […]
Letí to, letí. Už je tomu 48 let, co jsme skandovali. „To čumíte bolševici, kdo je první na Měsíci.” A 48 let, co 21.8.1969 to bude, co československá vláda poslala své tanky, policajty a vojáky proti vlastnímu lidu, když protestoval proti okupaci Československa. Pro většinu lidí je ten čas roku 1969 „pravěk.” Pro mne jako […]
Probudil jsem se a vzpomněl si na své ochotnické divadlo. Píši si pro něj své texty, které mi moji přátelé občas zahrají. Ochotnicky. Jediný cíl, který mám, je asi ten, že rád vyprávím své příběhy. Vyprávět příběhy je činnost zřejmě stejně stará jako je lidstvo. A stále stejně oblíbená. Od dětství jsem díky svému otci […]